
Skandál, který loni v létě rozvířil v Německu debatu o rasismu a pravicovém extremismu, má téměř po roce právní dohru. Státní zastupitelství ve Flensburgu oznámilo, že většina trestních řízení, jež souvisela s incidentem v baru na ostrově Sylt, byla zastavena. Informoval o tom německý zpravodajský portál Süddeutsche Zeitung.
Video z německého baru vyvolalo pobouření, účastníci oslavy křičeli nacistická hesla | Video: X/Nora Zabel
Incident se odehrál v květnu roku 2024 v baru Pony v přímořském letovisku Kampen, kde skupina německy mluvících hostů během večírku k písni „L’amour toujours“ skandovala hesla jako „Německo Němcům – cizinci ven!“. Na základě virálně šířeného videa, které tehdy obletělo sociální sítě, odstartovalo vyšetřování pro podezření z trestného činu podněcování k nenávisti.
Z vyjádření zástupců státního zastupitelství vyplývá, že žalobu vznesli nakonec jen proti šestadvacetiletému muži, který na videu předváděl „mávaný pozdrav“ s napřaženou paží a naznačuje svými prsty „hitlerovský knírek“. U soudu dostal podmínečný trest – musí složit 2500 eur (v přepočtu zhruba 62 tisíc korun) na účet dobročinné organizace.
Vyšetřování proti dvěma mužům a jedné ženě naopak vyšlo do ztracena. Jimi skandovaná hesla podle státního zastupitelství nesplňují „podmínky pro naplnění skutkové podstaty trestného činu“, tedy jinými slovy – chybí jednoznačný úmysl podněcovat nenávist vůči určité skupině obyvatel.
Italský DJ Gigi D’Agostino, autor zneužité písně, se veřejně distancoval a zdůraznil, že jeho hudba „má šířit pouze lásku“. V měsících před incidentem i po něm se však objevily i další případy zneužití jeho hudebního díla k šíření nacistické rétoriky – například v Bavorsku či v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Incident, který se odehrál na nejseverněji položeném ostrovu Německa, zapadá do trendu, před kterým varuje i dosluhující vláda kancléře Olafa Scholze. Podle zprávy agentury Reuters z letošního ledna v Německu vzrostl v roce 2024 počet trestných činů motivovaných krajní pravicí. Do 30. listopadu toho roku jich úřady zaevidovaly 33 963, zatímco za celý rok 2023 jich napočítaly 28 945. Výrazný nárůst zaznamenaly zejména online trestné činy a projevy nenávisti.