Zatímco ve Spojených státech ve středu mířil k vítězství v prezidentských volbách Donald Trump, zhruba ve stejné době se v Německu rozpadala vláda kancléře Olafa Scholze.
Po třech letech skončila takzvaná semaforová koalice. Její název se odvíjí od barev, které mají ve svém logu tři strany, jež byly zastoupené v této vládě. Červená (sociální demokraté), žlutá (liberální demokraté – FDP) a Zelení. Koalice skončila poté, co se pohádal kancléř a sociální demokrat Scholz s ministrem financí za FDP Christianem Lindnerem.
„Jednání nepřekonala hluboké rozpory v otázkách hospodářské a finanční politiky,“ uvádí se v oficiálním prohlášení úřadu kancléře. „Christian Lindner chtěl osekat sociální výdaje,“ řekla k tomu ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková.
Liberálové z FDP měli ve vládě celkem čtyři ministry. Tři ji opustili a jeden zůstal a naopak vystoupil ze strany – ministr dopravy Volker Wissing. Tímto krokem tak připomněl českého ministra zahraničí Jana Lipavského. Ten se v září nepřipojil k odchodu Pirátů z vlády Petra Fialy (ODS) a naopak zpřetrhal své vazby na stranu. O pokračování v kabinetu ho požádal Fiala.
Německý případ je podobný. Wissinga vyzval k setrvání ve funkci kancléř Scholz. „Nechci být zátěží pro svoji stranu. Nedistancuji se od jejích hodnot a cílů, nechci ani vstoupit do jiné strany. Chci zůstat věrný sám sobě,“ oznámil ministr dopravy. Čtyřiapadesátiletý Wissing je vzděláním právník a dříve působil jako vicepremiér ve vládě spolkové země Porýní-Falc, odkud pochází. Členem strany byl od roku 1998.
Scholzova vláda má zůstat u moci nejdéle do konce března, na kdy kancléř plánuje předčasné volby (v řádném termínu se měly konat v září). Opoziční křesťanští demokraté (CDU) chtějí, aby šli Němci hlasovat už v lednu. Někteří němečtí uživatelé na sociální síti X to sarkasticky komentovali slovy, že si moc neumějí představit předvolební kampaň během Vánoc.
Podle průzkumů veřejného mínění jsou křesťanští demokraté jasným favoritem. Volilo by je 34 procent dotázaných v průzkumu pro televizi ARD. Druhá by skončila krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) s osmnácti procenty a až třetí vládní sociální demokracie s šestnácti procenty. Liberální FDP s pěti procenty balancuje na hraně vstupu do parlamentu.
Německou politickou scénu ostře rozděluje téma podpory Ukrajiny. Křesťanští demokraté jsou pro větší podporu napadené země a jejich předseda Friedrich Merz by tam poslal i německé střely dlouhého doletu Taurus, jejíchž dodávky Kyjevu kancléř Scholz odmítá kvůli obavám z eskalace. Naopak Alternativa pro Německo a krajně levicová Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost Ukrajině zbraně posílat nechtějí a požadují zrušení sankcí proti Rusku.
Německá ekonomika podle prognózy Mezinárodního měnového fondu letos vykáže nulový růst, příští rok by měla stoupnout jen o 0,8 procenta. Scholz chce ještě v parlamentu prosadit naléhavá rozpočtová opatření s argumentem, že německá ekonomika zasažená krizí s nimi nemůže čekat až do období po předčasných volbách. Plánuje například zvýšení příjmů zaměstnanců už od ledna příštího roku. Bez většiny v parlamentu ale potřebuje podporu opozičních poslanců.
Video: Germanistka Zuzana Lizcová v pořadu Spotlight Aktuálně.cz (17. 9. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Zuzana Lizcová | Video: Tým Spotlight
