Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V úterním rozhovoru s agenturou DPA řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.
„Německé hospodářství se nachází v historicky nejhlubší krizi od vzniku spolkové republiky, ale spolková vláda nereaguje dostatečně rozhodně,“ uvedl Leibinger. Spolková republika Německo vznikla v roce 1949 v důsledku poválečného rozdělení Německa.
Leibinger uvedl, že podle nové zprávy o stavu německého průmyslu klesne průmyslová výroba letos o dvě procenta, a sníží se tak čtvrtý rok v řadě. „Nejde už o konjunkturální propad, ale o strukturální pokles,“ řekl. Německé hospodářství podle něj zažívá volný pád. S problémy se potýkají především automobilový, chemický, farmaceutický a strojírenský průmysl, tedy ta odvětví, která Německo považuje za klíčová.
„Německo potřebuje obrat v hospodářské politice s jasnými prioritami, kterými by byly konkurenceschopnost a růst,“ uvedl Leibinger. Každý měsíc bez strukturálních reforem je podle něj měsícem, kdy Německo přichází o pracovní místa a blahobyt. Kancléř Merz na konci léta oznámil, že letošní podzim bude „podzimem reforem“. Například ekonom Alexander Krüger ze společnosti Hauck Aufhäuser Lampe na konci listopadu řekl, že se Merzovi tento slib rozhodně splnit nepodařilo.
Leibinger mimo jiné vyzval, aby vláda neprojídala peníze z půjček do zvláštních fondů, ale využívala je výhradně na investice. Strany německé vlády – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – vytvořily zvláštní fond na investice do infrastruktury a klimatické investice o objemu 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč). Dohodly se rovněž na zvýšení výdajů na obranu. Obojí bude financováno z půjček.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles – na vině jsou podle odborníků strukturální problémy německého hospodářství, vysoké ceny energií, přebujelá byrokracie či konkurence asijských trhů, především Číny. V poslední době navíc export německého zboží brzdí vysoká cla na dovoz do Spojených států.
Pět předních německých hospodářských institutů na konci září odhadlo, že se hrubý domácí produkt (HDP) Německa v letošním roce zvýší o 0,2 procenta a v roce příštím o 1,3 procenta. Vládní výhled zveřejněný začátkem října se s prognózou institutů shoduje. V prvním letošním čtvrtletí vzrostla německá ekonomika o 0,3 procenta, v druhém HDP o 0,2 procenta klesl a ve třetím čtvrtletí ekonomika stagnovala.
