Program, v rámci kterého Německo přijímalo zvlášť ohrožené Afghánce, vláda kancléře Friedricha Merze po květnovém nástupu k moci pozastavila. Afgánci, kteří už čekali v Pákistánu na cestu do Evropy, se kvůli tomu obrátili na soud. Části z nich dali soudci za pravdu.
„Jedná se ještě o 460 osob, které jsou ve vládním programu přesídlení, a 75 osob, které jsou v programu pro místní síly a zdržují se nyní v Pákistánu,“ uvedl Dobrindt v rozhovoru s mediální skupinou RND. Řekl, že chce Německo záležitost vyřídit co možná nejrychleji, ideálně do konce roku. „Je ale možné, že jednotlivé případy budeme muset ještě zpracovávat v lednu,“ dodal.
Vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) po květnovém nástupu k moci pozastavila program, v rámci kterého Německo přijímalo zvlášť ohrožené Afghánce. Byli mezi nimi hlavně místní spolupracovníci, kteří pomáhali německým vojákům v Afghánistánu před tím, než se v srpnu 2021 moci opět ujalo islamistické hnutí Tálibán.
Kromě nich Německo v programu přijímalo také například bývalé vládní zaměstnance, novináře či bojovníky za lidská a občanská práva a jejich rodiny.
Řada těch, kteří dostali už dříve příslib přesídlení, uprchla z Afghánistánu do Pákistánu. Kvůli průtahům na německé straně jim ale hrozilo vypovězení zpět do vlasti. Po květnovém pozastavení programu se do Německa dostali první Afghánci opět až v září.
Tento týden v úterý dorazilo do Berlína další letadlo se 160 Afghánci na palubě. Dalším zhruba 650 lidem ale minulý týden německá vláda přesídlení zamítla. Nabídla jim nicméně, že jim pomůže s návratem do vlasti, nebo s přesídlením do jiné země, která je bude ochotna přijmout.
