Německo bude mít rok plný voleb, na východě se očekává vítězství AfD

Už 8. března budou poslance svého zemského sněmu volit obyvatelé Bádenska-Württemberska, jihoněmecké spolkové země s více než 11 miliony obyvatel. Od roku 2011 je jejím premiérem Winfried Kretschmann, který se stal prvním a dosud jediným šéfem zemské vlády za stranu Zelených. Sedmasedmdesátiletý Kretschmann už letos o premiérské křeslo usilovat nebude, nahradit by ho chtěl jeho spolustraník, bývalý ministr zemědělství Cem Özdemir. Podle posledního velkého průzkumu z loňského října ale Zelení skončí ve volbách v Bádensku-Württembersku nejspíš až třetí za vítěznou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) se zhruba 30 procenty a AfD se zhruba 20 procenty hlasů.

Hlasovat se v březnu bude také v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc, kterou nyní vede sociální demokrat Alexander Schweitzer. Porýní-Falc je baštou sociální demokracie (SPD), podle současných průzkumů ale zřejmě strana poprvé od roku 1987 nevyhraje a skončí až druhá za CDU. To by mělo jistě dopad i na pozici současného vedení strany, především vicekancléře a ministra financí Larse Klingbeila. Také v Porýní-Falci průzkumy připisují AfD dvacetiprocentní zisk. V posledních volbách v roce 2021 přitom tato strana dostala jen 8,3 procenta hlasů.

Ostře sledovaná pak bude zejména trojice zářijových voleb. V hlavním městě Berlíně, který je zároveň spolkovou zemí, se bude o novém složení poslanecké sněmovny hlasovat 20. září. Funkci hodlá obhajovat primátor Kai Wegner z CDU. Podle průzkumů ovšem tentokrát hlavním konkurentem křesťanských demokratů nebudou sociální demokraté, ale postkomunistická strana Levice. AfD by mohla v metropoli získat kolem 15 procent hlasů.

Ve stejný den jako v Berlíně budou své zástupce do zemského sněmu vybírat obyvatelé Meklenburska-Předního Pomořanska, řídce osídlené spolkové země na severovýchodě Německa. Už o dva týdny dříve, 6. září, půjdou k urnám také voliči v Sasku-Anhaltsku, východoněmecké spolkové zemi s 2,1 milionu obyvatel.

Podle posledních průzkumů z přelomu loňského září a října by v Meklenbursku-Předním Pomořansku i Sasku-Anhaltsku vyhrála s přehledem AfD. V první ze jmenovaných zemí by mohla dostat 38 procent hlasů, ve druhé dokonce až 40 procent. Není tak vyloučeno, že na konci letošního roku bude mít AfD svého prvního zemského premiéra. Mimo jiné v reakci na tyto průzkumy kancléř Merz už loni v říjnu řekl, že AfD bude letos hlavním volebním protivníkem jeho CDU. Zdůraznil také, že se jeho strana od AfD liší nejen v detailech, ale v základních hodnotových otázkách, a že s ní nehodlá spolupracovat.

AfD loni v květnu německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkci civilní kontrarozvědky, označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu brání žalobou. Loni v únoru dostala AfD v předčasných volbách do celoněmeckého sněmu 20,8 procenta hlasů a po vzniku vlády CDU/CSU a SPD se stala nejsilnějším opozičním subjektem. V současných průzkumech veřejného mínění se její zisky pohybují mezi 24 a 27 procenty, podle některých sondáží by nyní ve volbách do Spolkového sněmu dokonce těsně vyhrála.

Podle pozorovatelů mohou výsledky pětice zemských voleb otřást i pozicí ústřední německé vlády kancléře Merze. Mnozí se rovněž obávají, že Německo letos čeká rok permanentního předvolebního boje, který zabrání přijímání důležitých reforem. Kromě pětice zemských voleb se čekají také troje volby komunální – v březnu v Bavorsku a Hesensku a v září v Dolním Sasku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}