Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V rozhovoru s agenturou DP, zveřejněném v úterý, řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.
„Německé hospodářství se nachází v historicky nejhlubší krizi od vzniku spolkové republiky, ale spolková vláda nereaguje dostatečně rozhodně,“ uvedl Leibinger. Spolková republika Německo vznikla v roce 1949 v důsledku poválečného rozdělení Německa.
Leibinger uvedl, že podle nové zprávy o stavu německého průmyslu klesne průmyslová výroba letos o dvě procenta, a sníží se tak čtvrtý rok v řadě. „Nejde už o konjunkturální propad, ale o strukturální pokles,“ řekl. Německé hospodářství podle něj zažívá volný pád. S problémy se potýkají především automobilový, chemický, farmaceutický a strojírenský průmysl, tedy ta odvětví, která země považuje za klíčová.
Potřebujeme obrat, tvrdí Leibinger
„Německo potřebuje obrat v hospodářské politice s jasnými prioritami, kterými by byly konkurenceschopnost a růst,“ uvedl Leibinger. Každý měsíc bez strukturálních reforem je podle něj měsícem, kdy Německo přichází o pracovní místa a blahobyt. Kancléř Merz na konci léta oznámil, že letošní podzim bude „podzimem reforem“. Například ekonom Alexander Krüger ze společnosti Hauck Aufhäuser Lampe na konci listopadu řekl, že se Merzovi tento slib rozhodně splnit nepodařilo.
Leibinger mimo jiné vyzval, aby vláda neprojídala peníze z půjček do zvláštních fondů, ale využívala je výhradně na investice. Strany německé vlády – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – vytvořily zvláštní fond na investice do infrastruktury a klimatické investice o objemu 500 miliard eur (přes 12 bilionů korun). Dohodly se rovněž na zvýšení výdajů na obranu. Obojí bude financováno z půjček.
Pět předních německých hospodářských institutů na konci září odhadlo, že se hrubý domácí produkt (HDP) Německa v letošním roce zvýší o 0,2 procenta a v roce příštím o 1,3 procenta. Vládní výhled zveřejněný začátkem října se s prognózou institutů shoduje.
V prvním letošním čtvrtletí vzrostla německá ekonomika o 0,3 procenta, v druhém HDP o 0,2 procenta klesl a ve třetím čtvrtletí ekonomika stagnovala.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své úterním výhledu pro nejbližší dva roky zmiňuje Německo až na chvostu v porovnání s ostatními velkými ekonomikami. Pro rok 2026 očekává růst ve výši jednoho procenta, pro rok 2027 pak 1,5 procenta. Stejný odhad zveřejnil koncem listopadu i Mezinárodní měnový fond.
Některé varovné signály přichází i z německé firemní sféry. Největší německý výrobce oceli Thyssenkrupp Steel se v pondělí dohodl s odborovým svazem IG Metall na podmínkách restrukturalizačního plánu. Ten zahrnuje redukci výrobních kapacit a snížení počtu zaměstnanců přibližně o jedenáct tisíc, a to v podobě rušení pracovních míst a přesunu činností na externí podniky.
Výrobce nákladních automobilů MAN do deseti let zruší v Německu 2300 pracovních míst. Firma se podle mluvčího potýká se slabou poptávkou a s vysokými náklady. MAN je součástí divize Traton, která patří koncernu Volkswagen a která se zaměřuje na výrobu nákladních vozidel.
Mnichovský ekonomický institut Ifo naproti tomu uvedl, že v říjnu se nálada v německém automobilovém průmyslu se v říjnu výrazně zlepšila, firmy jsou optimističtější ohledně budoucího vývoje. Souhrnný index nálady v odvětví se v říjnu podle průzkumu zvýšil na minus 12,9 bodu ze zářijových minus 21,3 bodu. „Výrazně se zlepšila zejména očekávání v automobilovém průmyslu,“ upozornila analytička Ifo Anita Wölflová.
Německá pojišťovna Allianz plánuje podle listopadové zprávy německých médií propustit až 1800 zaměstnanců v divizi Allianz Partners, která se specializuje na cestovní a automobilové pojištění. Pracovní místa by mohla zaniknout hlavně v call centrech. Na vině je stále širší využívání umělé inteligence (AI).
Nálada podnikatelů se v listopadu zhoršila
Podle Ifo se pak podnikatelská nálada v Německu v listopadu nečekaně zhoršila. Hodnota indexu, který ji sleduje, klesla na 88,1 bodu z říjnové hodnoty 88,4 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters přitom očekávali, že index vzroste na 88,5 bodu. „Německé hospodářství pochybuje, že ho čeká brzké zotavení,“ uvedl v tiskové zprávě prezident Ifo Clemens Fuest. K poklesu hodnoty indexu přispěla především pesimističtější očekávání. Hodnocení aktuální situace podniků je naopak o něco lepší než v minulém měsíci.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles – na vině jsou podle odborníků strukturální problémy německého hospodářství, vysoké ceny energií, přebujelá byrokracie či konkurence asijských trhů, především Číny. V poslední době navíc export německého zboží brzdí vysoká cla na dovoz do Spojených států.
