Komerční prezentace Aktual.: 30.07.2025 13:51
Berlín – Německá vláda dnes schválila návrh rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá s výdaji 520,5 miliardy eur (12,8 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč). Německo kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám nemá zatím definitivně schválený rozpočet ani na letošní rok.
Loni v listopadu se rozpadla vláda kancléře Olafa Scholze, nový kabinet kancléře Friedricha Merze vznikl v květnu. Návrh státního rozpočtu na letošní rok vláda schválila na konci června a dnes ministr financí Lars Klingbeil předložil vládě návrh rozpočtu na příští rok a hrubý nástin rozpočtových plánů do roku 2029. Spolkový sněm se bude oběma návrhy zabývat na podzim. Rozpočet na letošní rok by měl schválit už v září, na příští rok nejpozději v listopadu.
„Budeme investovat jako nikdy dříve,“ uvedl Klingbeil na tiskové konferenci. Prioritou jsou podle něj kromě investic také snaha odlehčit tvrdě pracujícím občanům a podnikům a zároveň konsolidovat veřejné finance. Značné množství finančních prostředků z půjček, které budou směřovat na investice, podle Klingbeila neznamená, že Německo nemusí v některých rozpočtových kapitolách šetřit. „Nejvyššími cíli jsou zabezpečit pracovní místa a postarat se o novou hospodářskou sílu,“ dodal.
Plánované investice na příští rok jsou o deset procent vyšší než ty letošní a o 55 procent vyšší ve srovnání s rokem loňským, uvedla agentura Reuters.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Podle předběžných údajů, které dnes zveřejnil Spolkový statistický úřad, se hrubý domácí produkt (HDP) země ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům snížil o 0,1 procenta. V prvním čtvrtletí vzrostlo hospodářství o 0,3 procenta, což souviselo se snahou amerických firem zásobit se německým zbožím před zavedením cel, kterými hrozil prezident Donald Trump.
V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. V současnosti přední ekonomické instituty předpovídají, že letos vykáže růst 0,3 procenta a v příštím roce 1,5 až 1,7 procenta. V těchto výhledech však ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA. Například Mezinárodní měnový fond (MMF) po uzavření této dohody ale uvedl, že letos nadále očekává růst německého hospodářství, i když jen o 0,1 procenta.
Strany Merzova kabinetu se už před vznikem vlády domluvily na vzniku zvláštního fondu na investice do infrastruktury, v němž bude 500 miliard eur (zhruba 12,3 bilionu Kč) a který bude financován po dvanáct let z půjček. Peníze mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země. Minulý týden pak zástupci více než 60 předních německých podniků oznámili, že hodlají do roku 2028 investovat 631 miliard eur (15,5 bilionu Kč). Cílem obou balíků je oživit německé hospodářství a přilákat zahraniční investice.
Vládní konzervativci z CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) se krátce po únorových volbách dohodli rovněž na reformě takzvané dluhové brzdy – ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo především zajistit dostatek peněz na obranné výdaje. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Půjčky v návrhu rozpočtu na příští rok činí 174 miliard eur (4,3 bilionu Kč). To je zhruba třikrát více než v loňském rozpočtu, kdy činily 50,5 miliardy eur (1,2 bilionu Kč). Zhruba polovina z plánované částky připadá na investiční výdaje a výdaje na obranu.
