Od svého vzniku byla krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) pro ostatní politické strany zapovězeným partnerem. Nikdo s ní nejednal, koalice s ní byla vyloučená. Ale teď se lámou ledy. Po útoku ilegálního afghánského migranta na malé děti v bavorském Aschaffenburgu chtějí opoziční křesťanští demokraté (CDU) prosadit reformu celé řady pravidel týkajících se migrace. A to i za pomoci AfD.
„U těchto otázek se nedívám napravo ani nalevo – dívám se pouze přímo před sebe.“ Těmito slovy obhajoval nedávno předseda CDU Friedrich Merz možnou spolupráci s krajně pravicovou AfD. Křesťanští demokraté sice svůj návrh „pěti bodů pro bezpečné hranice a ukončení ilegální migrace“ nabídli všem stranám ve Spolkovém sněmu, ale je jasné, že potřebují podporu AfD.
Návrh obsahuje trvalé hraniční kontroly se všemi sousedními státy, zabránění vstupu ilegálních migrantů bez platných vstupních dokladů, uvalení vazby na ty, kdo mají povinnost opustit zemi, větší podporu spolkových zemí při vymáhání povinnosti u migrantů opustit zemi i omezení práva pobytu pro pachatele trestných činů a další nebezpečné osoby.
Dlouhodobá debata o imigraci tak získala v Německu po tragédii v Aschaffenburgu novou dimenzi. Ilegální přistěhovalec tam před týdnem ubodal dvouletého chlapce a 41letého muže, který dítěti přispěchal na pomoc. Migrantovi přitom nebyla udělena žádost o azyl a dostal příkaz opustit zemi, což ovšem neučinil. Jde o problém, který Němce trápí léta. Pokud si vezmeme data z roku 2023, žilo v Německu na čtvrt milionu zamítnutých azylantů s příkazem opustit zemi. Opravdu jich ale vycestovalo jen 16 430.
Deportovaní jsou totiž předem informováni o tom, že se je policie chystá přijít vystěhovat. Policie může deportované osoby zatknout a zadržet, ale pouze na 10 dní. Pokud poněkud těžkopádná německá byrokracie nedokáže v této lhůtě vyřídit všechny doklady, musí být propuštěni. A nakonec obvykle dostanou tzv. duldung neboli strpění – to znamená, že sice oficiálně nezískáte povolení k pobytu, ale úřady vás začnou tolerovat.
A to je podle Merze celé špatně: „Stojíme tváří v tvář chaosu azylové a přistěhovalecké politiky, která je v Německu již deset let chybná.“ Zatímco minulá kancléřka Angela Merkelová po vypuknutí velké migrační krize v roce 2015 uklidňovala Němce slovy „zvládneme to“, její nástupce před nedávnem prohlásil, že „už to nezvládneme“. Merz také prohlásil, že je mu úplně jedno, s kým dané protiimigrační návrhy schválí.
Konec právního státu?
Zelený kandidát na kancléře Robert Habeck naopak varuje před koncem právního státu v Německu. „Některé návrhy jsou v rozporu s evropským právem nebo protiústavní. Nelze porušovat zákon s otevřenýma očima, aby se následně změnil,“ prohlásil kandidát Zelených.
Nicméně Friedrich Merz ujišťuje, že žádná vládní spolupráce s AfD nenastane. Mnohokrát zopakoval, že proti AfD stále platí tzv. protipožádní zeď (Brandmauer) – tedy vyloučení spolupráce s touto stranou. A i v samotném návrhu na zavedení tvrdé protiimigrační politiky Merz píše, že boj proti ilegální migraci je možnost, jak zbavit populisty jejich popularity: „AfD využívá problémů, obav a strachu z masové nelegální migrace k podněcování xenofobie a šíření konspiračních teorií.“
Mein offener Brief an Friedrich Merz im Wortlaut:
„Sehr geehrter Herr Merz,
Die jüngsten Messermorde und Terrorakte von Mannheim, Solingen, Magdeburg und zuletzt Aschaffenburg haben die Zerrüttung der inneren Sicherheit in unserem Land als Folge der fast ein Jahrzehnt… pic.twitter.com/17uxZU7osF
— Alice Weidel (@Alice_Weidel) January 23, 2025
Šéfka AfD Alice Weidelová naopak vyzvala Merze v otevřeném dopise ke spolupráci s důrazem na to, že není čas na váhání. „Jakékoli další prodlení s sebou nese riziko, že ještě více lidí bude zabito, zraněno, traumatizováno a zbaveno práva na budoucnost a normální, klidný život. Tato cena je příliš vysoká.“
Volby do spolkového sněmu
Německo čekají 23. února volby do spolkového sněmu. Dlouhodobým favoritem je koalice Křesťanskodemokratická unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CDU-CSU) pod Merzovým vedením. Podle posledního průzkumu by křesťanští demokraté obdrželi 30 procent hlasů. Na druhém místě se s 22 procenty pohybuje AfD. Průzkumy předvídají neblahé výsledky pro sociální demokraty (SPD). Se současným kancléřem Olafem Scholzem by SPD získala kolem 15 procent, což by byl nejhorší výsledek německé sociální demokracie od roku 1949.
SPD ještě nikdy v parlamentních volbách nedostala méně než 20 procent hlasů. Ještě níže se pohybují Zelení, kterým průzkumy přisuzují 12,5 procenta. Do Bundestagu by se pak nedostala jedna z bývalých vládnoucích stran – liberální Svobodná demokratická strana (FDP) se ziskem kolem 4,5 procenta. Těsně na hranici pětiprocentní podpory nutné pro vstup do Bundestagu se pohybuje postkomunistická strana Die Linke.
