„Donald Trump a spol. dělají to, co říkali po celý čas kampaně, tedy že Ukrajinu v NATO nechtějí, tedy že návrat k hranicím z roku 1991 je nerealistický, tedy že z jejich pohledu ta vyjednávání budou více bilaterální, tedy mezi USA a Ruskem,“ říká politický geograf Jan Kofroň.
Spotlight News – Jan Kofroň. | Video: Matyáš Zrno, Tým Spotlight
Zároveň však Kofroň upozorňuje, že to, co Trump říká velmi brutálně a nehezky, je v zásadě stejná politika, jakou by dělali Biden nebo Harrisová. I když ti by byli ochotni o něco více zohledňovat zájmy jak Ukrajiny, tak Evropanů.
Pokud by měli Evropané nahradit výpadky americké pomoci Ukrajině, v řadě ohledů bychom se ocitli v problémech – nemáme munici do himarsů, nemáme dost dělostřelecké munice, nemáme dost protivzdušných systémů. A pokud by se Američané stáhli z Evropy, přijdeme o podstatnou část jaderného deštníku, o podstatnou část kapacit letectva a o velkou odstrašující sílu, kterou Spojené státy představují.
Výtky, že Evropané dávají na obranu málo, slyšíme z USA už od roku 2008. Něco se začalo dít po roce 2014 a zejména po roce 2022, ale platí, že čím více jsou státy blízko Rusku, tím více zbrojí. Pro Španělsko to prostě není taková priorita jako pro Polsko…
Čekají nás těžká rozhodnutí o větších investicích do zbrojení a o znovuzavedení povinné vojenské služby – to čeká především Poláky. Německo má například peníze i technologické možnosti, ale jejich armáda je stín někdejšího Bundeswehru. „Bohužel, Německo se postupem doby, v posledních 25 letech stalo státem, který v podstatě vykastroval svoji vlastní armádu,“ konstatuje Kofroň.
Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku nebo si ho pusťte ve vaší oblíbené podcastové aplikaci v profilu Spotlight Aktuálně.cz
