V Německu uvažují, že do roku 2030 znovunastartují provoz šesti tamních jaderných elektráren. Uvedl to německý deník Welt. Firmy, které elektrárny udržují, tvrdí, že na případné obnovení provozu jsou připravené. Podle jaderné energetičky Dany Drábové je takový plán nereálný. Poslední jaderná elektrárna v zemi ukončila provoz v dubnu 2023. Německo v minulosti vyrábělo z jádra až třetinu energie.
V Německu se v posledních letech čím dál častěji ozývá volání po znovunastartování jaderných elektráren. Argumentem jejich zastánců jsou nižší náklady na výrobu elektřiny, a tedy i nižší ceny pro odběratele.
„Naše náklady na elektřinu přestávají být v mezinárodním srovnání konkurenceschopné a ohrožují existenci našeho hospodářství,“ napsal v prohlášení Kerntechnik Deutschland, jeden z německých průmyslových svazů.
Největší energetické společnosti, tedy jaderní giganti Westinghouse, Framatome a Urenco, už přispěchaly s prohlášením, že do pěti let by se teoreticky mohlo „probudit ze spánku“ šest takových elektráren. Citoval je deník Welt.
„Opětovné spuštění jaderných elektráren je možné již před rokem 2030,“ řekl německému listu Martin Pache, generální ředitel společnosti Westinghouse Electric Germany. I ostatní formy deklarovaly svou připravenost na případnou obnovu provozu.
Nereálné, tvrdí Drábová
Je to ale opravdu reálné? Podle dlouholeté předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nikoliv. Soudí, že by to bylo mimořádně náročné. „Mně to prostě nedává smysl. Jednak by velmi těžko sháněli nejpodstatnější část toho všeho – tedy personál,“ uvedla pro Aktuálně.cz. O takzvané jaderné obory totiž podle ní nebyl v poslední době vůbec zájem, což jde na vrub nízké perspektivě oboru.
Foto: Vojtěch Gross
„Za druhé nemají jaderné palivo, které si Němci vyráběli sami v Lingenu. A nakonec za třetí platí, že uvedení elektráren zpět do provozu by bylo velmi drahé,“ vysvětluje jaderná inženýrka. Podle ní by větší smysl dávalo řešení, ve kterém by se německá jaderná energetika spoléhala na malé typy jaderných elektráren, tedy na takzvané modulární reaktory.
Před více než měsícem v Německu proběhly volby a vítězné strany nyní vyjednávají o sestavení vlády. Otázky jaderné energetiky jsou podle všeho také součástí debat, nedávno totiž unikl návrh kapitoly koaliční dohody o energetice, v níž se obnovení provozu řeší. Vítězové voleb CDU/CSU chtějí posoudit, nakolik je obnovení provozu nedávno odstavených jaderek technicky a finančně proveditelné. Proti tomu se staví SPD, potenciální koaliční partner.
Odklon od jádra akcelerovala Fukušima
Na začátku března 2011 došlo v japonské Fukušimě k obří jaderné havárii. Po ní unikla do širokého okolí radiace, kvůli které se muselo evakuovat více než 150 tisíc lidí. Ekologická tragédie akcelerovala v Německu diskusi kolem dopadů provozu jaderek na životní prostředí. O několik měsíců později tam schválili nový zákon o využívání jaderné energie, na základě kterého se postupně uzavřelo všech sedmnáct tamních jaderných elektráren. Poslední z nich vláda odstavila v dubnu 2023. Měly je nahradit obnovitelné zdroje energie.
V souvislosti s uzavřením jaderných elektráren se počítalo s rozšířením kapacity elektrického vedení a přenosové soustavy tak, aby síť dokázala přenést elektřinu z nových obnovitelných zdrojů a vypořádat se s různým kolísáním dodávek. Jenže to se nestihlo. I kvůli tomu museli Němci vrátit do provozu uhelné elektrárny či elektřinu nakupovat z okolních zemí. Ale to se negativně propsalo do cen elektřiny pro domácnosti i firmy, která zdražila.
