Zhruba 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč) ušetří Německo díky volební reformě, která omezila počet poslanců Spolkového sněmu. Poprvé se podle ní bude hlasovat už tuto neděli.
Dřívější složitý systém vyrovnávacích a převislých mandátů způsobil, že počet poslanců postupně rostl a místo 598 jich v posledním sněmu bylo rekordních 736. Po nadcházejících předčasných volbách jich bude 630. Své politické zástupce budou Němci vybírat z kandidátů 29 politických stran. Část voličů přitom využila možnost korespondenčního hlasování, zájem o něj ale podle všeho není tak velký jako v roce 2021.
V německých parlamentních volbách se hlasuje ve 299 obvodech. Každý volič vybírá jedním hlasem konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje politickou stranu. V ideálním případě by měl sněm 598 poslanců, tedy dva z každého obvodu. Kvůli kombinaci většinového a poměrného systému tomu tak ale dlouho nebylo a po volbách vždy následoval složitý přepočet hlasů. Používaly se k tomu takzvané převislé a vyrovnávací mandáty.
Důsledkem tohoto systému bylo, že po každých volbách počet poslanců rostl. Zatímco v roce 2002 až 2005 jich bylo 601, po posledním hlasování v roce 2021 jich bylo už 736, na konci volebního období 733. Poslední sněm dostal proto přezdívku XXL.
Na čem se ušetří?
Rostoucí počet zákonodárců byl terčem kritiky, na kterou reagovala vláda kancléře Olafa Scholze a v roce 2023 přijala volební reformu. Její část sice ústavní soud zrušil, ale omezení počtu poslanců na 630 ponechal v platnosti. Ze dvou hlasů, které má každý volič k dispozici, se určujícím stal ten druhý, což znamená, že poslanec zvolený v přímém mandátu nebude mít křeslo jisté.
Úspory plynoucí z volební reformy vypočítal před volbami Institut německého hospodářství (IW) z Kolína nad Rýnem. Podle něj daňoví poplatníci ušetří ročně 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč). Nevyplacené diety pro 103 poslanců, kteří v parlamentu po volbách oproti současnému stavu neusednou, se pohybují kolem 13 milionů eur (325,8 milionu Kč).
Ušetří se také na příspěvcích parlamentním frakcím, a to až 20 milionů eur (501 milionů Kč). Zhruba 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč) ušetří státní kasa za platy pro asistenty poslanců. Další úspory plynou z nevyplacených náhrad za cestování či vybavení kanceláří.
„Sice má 125 milionů eur daleko k tomu, aby vyřešilo tíživé problémy této země, jako je nedostatek investic, nutná energetická transformace či rostoucí potřeba výdajů na obranu, ale neměli bychom podceňovat symbolický význam,“ uvedl rozpočtový odborník IW Tobias Hentze.
Například německému Svazu daňových poplatníků (BdSt) ale přijatá reforma nestačí a žádá „opravdové zmenšení parlamentu“. „Pět set poslanců stačí,“ uvedl. Podle BdSt v současné podobě stojí Spolkový sněm státní kasu 1,2 miliardy eur (30 miliard Kč) ročně. S 10 tisíci zaměstnanci je podle něj „drahým mamutím úřadem“. Podle webu Politico má nyní sněm téměř 3 tisíce zaměstnanců ve správě, přes 1200 v jednotlivých parlamentních frakcích, téměř 5700 lidí pak zaměstnávají jednotlivé poslanecké kanceláře.
Struktura německých voličů
Německo má 83,3 milionu obyvatel. Nových 630 poslanců bude v neděli v Německu vybírat 59,2 milionu oprávněných voličů, při posledních volbách v roce 2021 to bylo 61,2 milionu. Ze zahraničí budou moci navíc hlasovat další tři miliony Němců. Skoro čtvrtina německých voličů je starší 70 let, zhruba 40 procent jich už oslavilo 60. narozeniny. Lidé pod 30 let naproti tomu tvoří jen 13,3 procenta voličů. O poslanecký mandát se uchází přes 4500 kandidátů, ženy tvoří jen třetinu.
Už tradičně řada německých voličů nechodí hlasovat ve volební neděli, ale odevzdává hlas korespondenčně. Letos by přitom mohl být jejich počet nižší než v roce 2021, kdy takto hlasovalo 47,3 procenta voličů – to ovšem bylo v časech pandemie covidu-19. Kvůli tomu, že jsou nedělní volby předčasné, byly totiž kratší i některé lhůty. Podle německých médií se tak mnoho lidí obávalo, že by jejich korespondenční hlas nemusel dorazit včas. Volební komisaři některých spolkových zemí dokonce přímo vyzývali, aby lidé letos raději volili klasicky, tedy ve volební místnosti. Německá pošta slíbila, že doručí všechny obálky s hlasy, které voliči do schránek vhodí do čtvrtka. U dopisů vhozených v pátek už to podle ní bude o štěstí, včasné doručení už garantovat nelze.
Co říkají předvolební průzkumy
Podle volebních průzkumů nedělní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU se zhruba 30 procenty hlasů. Její kandidát Friedrich Merz se pak pravděpodobně stane novým kancléřem. S kým po volbách uzavře koalici, není jasné. Poslední sondáže naznačovaly, že bude CDU/CSU muset hledat vícero spojenců. Nejpravděpodobnější se pár dní před volbami zdála být koalice CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a možná navíc i Zelených. Kromě nich se do parlamentu dostane také Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, a dvě strany z levého okraje: Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Svobodní demokraté (FDP), kteří do loňského listopadu tvořili s SPD a Zelenými vládu, nejspíše pětiprocentní hranici nepřekonají.
Nový Spolkový sněm se musí sejít nejpozději 30 dní od voleb. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je zvolit nového kancléře či kancléřku. Předchází tomu koaliční jednání, současný kancléř Scholz byl zvolen zhruba až dva a půl měsíce po volbách. Vlivný člen CDU a mluvčí strany pro zahraniční politiku Jürgen Hardt ČTK řekl, že cílem je, aby byla nová vláda akceschopná do Velikonoc. Ty letos připadají na konec dubna.
