Pět dní před schůzkou prezidenta USA Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o možném příměří v ruské válce proti Ukrajině zůstávají detaily ohledně pozice Moskvy nejasné. Upozorňuje na to Institut pro studium války (ISW) s tím, že Trumpova administrativa popsala údajné ruské požadavky čtyřmi různými způsoby. ISW, který dosavadní verze shrnuje na základě informací z médií, už dříve zdůraznil, že z komunikace Kremlu nevyplývá, že by ustoupil ze svých dlouhodobých maximalistických požadavků.
Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff při setkání s Putinem tento týden možná nepochopil ruský postoj k možnému příměří na Ukrajině, napsal v sobotu německý list Bild.
Z úniků do médií se zdálo, že je Putin ochoten diskutovat o příměří po stažení ukrajinských sil pouze z Doněcké a Luhanské oblasti. Witkoff ale mohl podle Bildu špatně pochopit Putinova slova o „mírovém stažení“ z Chersonské a Záporožské oblasti: Rusko totiž nadále požaduje odchod Ukrajinců i z těchto regionů, ale Witkoff si údajně myslel, že Putin nabízí stažení ruských vojsk.
Bild dále tvrdí, že Witkoff špatně pochopil i Putinův návrh na příměří v oblasti energetické infrastruktury a útoků na dlouhé vzdálenosti a že Putinovu nabídku interpretoval jako všeobecné příměří, které by omezilo vojenskou aktivitu na frontové linii.
Podle Bildu Rusko neupustilo od svého požadavku, že před uzavřením jakéhokoli příměří musí mít plnou kontrolu nad Krymem a Doněckou, Záporožskou, Luhanskou a Chersonskou oblastí, a souhlasilo pouze se „sektorovým“ příměřím, nikoliv všeobecným.
Witkoffovy verze
List The Wall Street Journal (WSJ) uvedl s odkazem na nejmenované evropské zdroje, že Trump, pravděpodobně poté, co ho Witkoff informoval o svém jednání s Putinem, 6. srpna řekl ukrajinským a evropským představitelům, že se Rusko stáhne z okupované Záporožské a Chersonské oblasti výměnou za to, že Ukrajina postoupí Moskvě Rusy dosud neobsazené části Doněcké oblasti.
Witkoff podle WSJ pak ale během telefonátu s evropskými představiteli 7. srpna Trumpovo prohlášení mírnil a uvedl, že se Rusko „stáhne i zmrazí“ frontovou linii. Podle ISW tím zřejmě narážel na Záporožskou a Chersonskou oblast. Evropští představitelé pak 8. srpna požádali Witkoffa o další objasnění Putinova požadavku a Witkoff uvedl, že „jedinou nabídkou“ na stole bylo, aby se Ukrajina jednostranně stáhla z Doněcké oblasti výměnou za příměří.
Ukrajinský web Kyiv Independent napsal, že zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře informovaný o schůzce Putina a Witkoffa – pravděpodobně samotným Witkoffem – uvedl, že Putin nabídl i stažení z Charkovské a Sumské oblasti, kde drží některá menší území, jako „znak dobré vůle“ výměnou za to, že Ukrajina postoupí Rusku celý Donbas (Doněckou a Luhanskou oblast). Zdroj uvedl, že Putin údajně Witkoffovi řekl, že Putin by byl ochoten zmrazit frontovou linii v Záporožské a Chersonské oblasti.
Agentura Bloomberg 8. srpna informovala s odkazem na nejmenované zdroje, že Putin požadoval, aby se Ukrajina stáhla z celé Doněcké a Luhanské oblasti a postoupila Rusku okupovaný Krym výměnou za zmrazení frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti a zahájení jednání o dohodě o příměří.
ISW: Moskva zřejmě z ničeho neustoupí
ISW konstatuje, že na základě těchto zpráv zůstává nejasné, zda Putin vůbec někdy skutečně nabídl stažení z okupované Záporožské a Chersonské oblasti, jak tvrdil Witkoff.
Už dříve také napsal, že způsob komunikace Kremlu směrem k domácímu publiku naznačuje, že Moskva má stále stejné územní nároky a neplánuje při jednání ze svých požadavků ustoupit.
Absence změn ve veřejných sděleních Kremlu v kombinaci s pokračujícími spekulacemi, že se Putin snaží „přehrát“ Západ, tak podle ISW naznačuje, že Putin sám pravděpodobně nepovažuje svůj údajný návrh za ústupek a jeho územní aspirace nadále přesahují hranice Doněcké a Luhanské oblasti.
Rusko požaduje, aby se Kyjev vzdal kritické obranné linie
Jediným společným prvkem dosavadních zpráv o údajné ruské pozici je Putinův požadavek, aby se Ukrajina stáhla z Rusy dosud neobsazených oblastí Doněcké oblasti, což by byl velký ukrajinský ústupek, zdůrazňuje ISW.
Rusové by tak totiž získali kontrolu nad „pevnostním pásem“, hlavní ukrajinskou opevněnou obrannou linií v regionu od roku 2014, a to bez záruky pro Kyjev, že se boje opět neobnoví. Toto opevnění přitom zmařilo ruský postup v Doněcké oblasti v letech 2014 a 2022 a stále brání ruskému úsilí o dobytí zbytku regionu.
Rusové by tak výměnou za nic – pouze jako předpoklad k příměří, ale bez závazku ke konečnému mírovému urovnání – získali tuto kriticky důležitou pozici, kterou nejsou schopni dobýt, a s ní i výhodnější postavení pro případnou budoucí ofenzivu směrem na Charkovskou a Dněpropetrovskou oblast, dodává ISW.
Evropský protinávrh
Ukrajinští a evropští představitelé údajné ruské návrhy odmítli a podle WSJ předložili americkým představitelům 9. srpna protinávrh, který stanoví, že úplné příměří musí nastat předtím, než se začne vyjednávat o území.
Protinávrh podle WSJ rovněž uvádí, že případné územní výměny by měly probíhat recipročně a že Ukrajina musí výměnou za jakékoli územní ústupky obdržet robustní bezpečnostní záruky, aby se zabránilo budoucí ruské agresi proti ní.
