Nejvyšší soud (NS) v kauze Vidkun zmírnil tresty podnikateli Ivanovi Kyselému a bývalému olomouckému krajskému policejnímu náměstkovi Karlu Kadlecovi, oba mají podmínky. Dovolání bývalého sociálnědemokratického hejtmana Jiřího Rozbořila NS odmítl. Kauza se týkala úniků informací z policejních spisů a ovlivňování kauz.
NS v rozsudku, který dočasně zpřístupnil na úřední desce, upřesnil hranice trestní odpovědnosti za úniky informací z trestních řízení a související korupci. Přísnější sazba je možná jen v případě, že únik prokazatelně ohrozil činnost orgánů veřejné moci.
Kyselý původně dostal tři roky s podmínečným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 1,82 milionu korun. NS trest zmírnil na 18 měsíců s odkladem na tři roky a pokutu 1,05 milionu korun. Kadlec si měl odpykat 3,5 roku nepodmíněně, NS mu nově vyměřil tři roky s podmíněným odkladem na pět let, peněžitý trest 438 tisíc korun a zákaz výkonu funkce či zaměstnání u bezpečnostního sboru na pět let.
„NS výslovně uvedl, že kombinace podmíněného trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a zákazu činnosti je v daném případě způsobilá naplnit účel trestu,“ řekla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
U Rozbořila NS potvrdil právní závěr, že nabídka finanční odměny za ovlivnění postupu policejního orgánu představuje zločin podplacení, a to už ve stadiu slibu úplatku. Obhajobu založenou na tvrzení o „hospodských řečech“ soud odmítl. Z obsahu komunikace jednoznačně vyplýval vážně míněný úmysl dosáhnout odložení trestní věci. Rozbořilovo dovolání proto soud považoval za zjevně neopodstatněné. Rozbořil dostal dva roky vězení s podmíněným odkladem na 3,5 roku a peněžitý trest 182 tisíc korun.
„Společensky škodlivé“ jednání
NS také potvrdil, že Kadlec jako policista neoprávněně poskytoval neveřejné informace z trestních řízení Kyselému, který je cíleně vyhledával, využíval a dále šířil. „Takové jednání NS označil za společensky škodlivé a trestněprávně postižitelné, neboť narušuje důvěru v řádné fungování orgánů činných v trestním řízení a rovnost subjektů před zákonem,“ uvedla Tomíčková.
Přesto soud korigoval právní posouzení skutků. Neprokázalo se, že by úniky informací vedly ke konkrétnímu ochromení či vážnému narušení činnosti policejních orgánů a ani že by takový následek bezprostředně hrozil. „Z tohoto důvodu nebylo možné setrvat na přísnější právní kvalifikaci skutků a bylo nutné přistoupit k mírnějšímu hodnocení jejich povahy a závažnosti, což se promítlo i do nově ukládaných trestů po kasačním rozhodnutí NS,“ vysvětlila Tomíčková.
Podle rozsudku Kadlec Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení, šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc nebo kauzu Tesco SW. Kyselý podle žalobce tyto informace využíval k posílení svého vlivu. Oba vinu po celou dobu popírali, stejně jako bývalý hejtman Rozbořil, který podle rozsudku Kadlecovi nabízel úplatek za informace ke kauze stavby jezdeckého areálu v Lazcích. Hlavními důkazy byly odposlechy.
Kauza zasáhla i do nejvyšších pater policie, o místo kvůli ní přišel například šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivan Bílek či bývalý náměstek ředitele protikorupční policie Jiří Jach, od policie kvůli kauze odešel i tehdejší ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Milan Pospíšek. U soudu poté vypovídali v pozici svědků.
Zadržen a prověřován byl v souvislosti s Vidkunem i bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer, v jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než třináct hodin. Přítel a obchodní partner podnikatele Kyselého však nebyl obviněn a v kauze vypovídal také jako svědek.


