Salvadorský prezident Nayib Bukele bude v pondělí jednat s americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Oba státníky přitahuje politika „železné pěsti“, píše server France24. Bukelemu se na úkor lidských práv podařilo výrazně snížit kriminalitu v zemi. Pro Trumpa je klíčovým spojencem v jeho deportačním úsilí.
Lídři budou diskutovat o využití věznice se zvláštní ostrahou supermax pro deportované migranty a o tom, jak se spolupráce Salvadoru se Spojenými státy „stala pro ostatní modelem spolupráce s touto administrativou“, uvedl Bílý dům podle serveru The Hill.
Trumpova vláda se v únoru dohodla s Bukelem, že tamní úřady za peníze z Washingtonu umístí ve svých věznicích deportované z USA. První takovou skupinou bylo téměř tři sta lidí, včetně dvou desítek údajných členů slavného salvadorského gangu MS-13 a více než dvou stovek Venezuelanů. Ty americká vláda označila za členy gangu Tren de Aragua, což právníci a příbuzní mnohých z nich popírají.
Americká administrativa k deportacím využila zákon o nepřátelských cizincích z roku 1798, který takový krok umožňuje v době války a v případě osob ohrožujících bezpečnost země, aniž by jim musel být zaručen spravedlivý proces. Naposledy byl tento zákon použit za druhé světové války. Americký odvolací soud minulý měsíc deportace na základě tohoto zákona dočasně zablokoval, soudní spor ale pokračuje.
„Administrativní chyba“
Mezi vyhoštěnými údajnými členy gangu byl navíc i Kilmar Abrego Garcia, který nikdy nebyl z ničeho obžalován a měl povolení k pobytu v USA. V zemi se podle Reuters oženil s Američankou, s níž má dítě. Nejvyšší soud USA potvrdil verdikt okresního soudu, který Washingtonu nařídil vrátit muže do USA.
Bílý dům musel uznat „administrativní chybu“, k níž došlo během uspěchaného procesu vyhošťování. Přesto nedávný průzkum CBS ukázal, že 53 procent voličů a drtivá většina republikánů schvaluje Trumpův tvrdý přístup k imigraci, upozorňuje France24.
Deportované z USA nechal Bukele přemístit do věznice CECOT, což je zřejmě největší zařízení svého druhu na světě podle kapacity, která činí až čtyřicet tisíc vězňů. CECOT je označována za věznici s jedním z nejpřísnějších režimů a přezdívá se jí také středoamerický Alcatraz. Na vězně dohlíží na šest set vojáků a přes dvě stě policistů.
Zařízení nedávno osobně navštívila americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová, která zapózovala před celami plnými potetovaných mužů.
Vzájemné lichotky
Podle dohody Washington za roční pobyt trestanců zaplatí Salvadoru šest milionů dolarů (asi 138 milionů korun). Bukele si díky propagandistickým videím se spoutanými a potetovanými zločinci hrubě eskortovanými z letadel získal obdiv amerického prezidenta.
„Děkuji, prezidente Bukele ze Salvadoru, že jste převzal zločince, kterým křivácká administrativa Joea Bidena tak hloupě umožnila vstoupit do naší země, a poskytl jim tak úžasné místo k životu!“ napsal Trump na sociální síti TruthSocial.
Trumpovo uznání bylo rychle opětováno: „Vděčnost za vaše slova, prezidente Trumpe. Společně kupředu!“ reagoval salvadorský lídr. Podle Bukeleho přijetím stovek lidí deportovaných ze Spojených států „upevňuje svou image vůdce, který změnil bezpečnost v Salvadoru“, řekl France24 analytik Institutu pro migrační politiku Diego Chaves-Gonzalez.
Bukele tvrdí, že převzetí členů salvadorského gangu pomůže „dokončit shromažďování zpravodajských informací a jít po dalších gangsterech z MS-13, včetně jejích bývalých a nových členů, peněz, zbraní, drog, úkrytů, spolupracovníků a sponzorů“.
Pro salvadorského vládce je klíčový rovněž příslib amerických investic v zemi, která má stále příjem na hlavu srovnatelný s Irákem nebo válkou zpustošenou Ukrajinou, upozorňuje France24.
Tažení proti gangům
Vystudovaný právník Bukele se stal v roce 2019 v sedmatřiceti letech nejmladším prezidentem v historii Salvadoru. Jako jednu ze svých priorit tehdy stanovil právě boj proti ozbrojeným gangům. Jeho vláda v březnu 2022 vyhlásila výjimečný stav kvůli narůstajícímu počtu vražd. Krátce před jeho vyhlášením bylo za jediný den zavražděno 62 lidí.
Výjimečný stav, jenž byl prodloužen už 36krát v řadě, omezil některé osobní svobody či právo na shromažďování, prodloužena byla předběžná vazba ze tří dnů na patnáct a povoleno bylo omezení telekomunikací bez soudního příkazu.
Opatření také umožnilo masové zatýkání. Policejní složky mohou zasahovat bez oficiálních zatykačů a řádného procesu. Podle místních úřadů bylo za tři roky zatčeno asi 87 tisíc lidí, které režim považuje za členy gangů, jen několik tisíc z nich se dostalo na svobodu.
Lidskoprávní aktivisté výjimečný stav v zemi kritizují. Nevládní organizace dostaly podle agentury EFE více než 6400 stížností na porušování lidských práv, zejména kvůli nezákonnému zadržování, ale i mučení. Uvádějí, že ve vazbě zemřely tři stovky lidí na následky násilného zacházení.
„Nejvíc cool diktátor“
Vláda mimo jiné tvrdí, že ozbrojené skupiny rekrutují stále častěji i nezletilé ve školách a že je výjimečný stav nutný. Opatření hájí s tím, že díky němu v zemi výrazně klesla kriminalita. Podle oficiálních údajů Bukele dokázal snížit počet vražd z více než 6500 ročně na pouhých 114. I proto zřejmě „nejvíc cool diktátor“, jak sám sebe nazval, obhájil loni prezidentský mandát.
Kritici ale Bukeleho označují za autoritáře či diktátora. V roce 2020, když ještě neměla jeho strana Nové nápady většinu v parlamentu, přišel v doprovodu vojáků do budovy parlamentu, kde se tak snažil přimět zákonodárce ke schválení půjčky od středoamerické rozvojové banky na boj s gangy.
Sedl si tehdy do křesla šéfa zákonodárného sboru a prohlásil: „Je jasné, kdo tady má kontrolu,“ a pak se pomodlil. V roce 2021 pak Bukele odvolal všech pět ústavních soudců nejvyššího soudu, kteří kritizovali jeho dekrety.
