Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

„To jezero je mrtvé. Nedá se k tomu víc říct. Nechť celé Turecko truchlí,“ řekl deníku Hürriyet Hasan Kurt, který vede rybářské družstvo Beysehir. Rybáři podle něj musí působit v místech vzdálených i půl druhého kilometru od původního břehu.

Jezero o rozloze 656 kilometrů čtverečních přispívá nejen k zavlažování celé krajiny, ale také představuje živobytí pro více než čtyři stovky rybářů. V současnosti rybolov na jezeře téměř ustal a na místech, kde se dříve plavily rybářské lodě, se nyní pasou zvířata.

Kurt deníku řekl, že pro místní je proměna jezera v pastviny a bažiny katastrofou. Jezero dnes slouží lidem jen jako zdroj pitné vody, ale i to podle Kurta nevydrží déle než pár měsíců. „Připravujeme se na zápach bahna a mrtvých ryb, který brzy přijde,“ řekl.

Příčiny a následky

Z vysoušení jezera místní kromě klimatické změny viní nekontrolované zavlažování polí zemědělci a přehrady na přítocích jezera. Ty narušily přirozený přítok vody. Podle Kurta místní nejsou proti budování přehrad, ale přehrady by neměly ničit to, co funguje. „Farmáři letos nemohli zalévat cukrovou řepu a mnozí museli svá pole zorat. Ztráty jsou obrovské,“ uvedl.

Dalším problémem je podle místních neochota farmářů používat technologie, které pomáhají s šetřením vody. Například snaha o zavedení kapkové závlahy se u zemědělců setkala se značným odporem.

Místní naléhají na vládu, aby podpořila výstavbu projektu, který má přivést vodu do jezera z řeky Akcay. Ta je od Beysehiru vzdálená 36 kilometrů. Podle Kurta by přesměrování části toku mohlo jezero zachránit.

Podíl.
Exit mobile version