Americký prezident Donald Trump před začátkem svého druhého prezidentského období prohlašoval, že po svém nástupu do úřadu ukončí ruskou válku proti Ukrajině do 24 hodin. Prezidentem se opět stal 20. ledna 2025.
Ruská agrese přes řadu jednání i Trumpovo osobní setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem stále trvá a Rusko si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázalo vojensky dobýt.
Na jaře 2025 Spojené státy navrhovaly v rámci konfliktu třicetidenní příměří. Ukrajina návrh bezpodmínečně podpořila, Rusko nikoli.
V listopadu 2025 Spojené státy přišly s verzí „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Tento americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Upravenou verzi plánu ruští představitelé odmítli.
Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.
Trump má komplikované vztahy s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s nímž vychází někdy lépe a jindy hůře. Ruského vůdce Putina, který je mezinárodně stíhaným válečným zločincem, přivítal v srpnu 2025 na Aljašce na červeném koberci.
Zdroje: ČTK a ČT24
