Letošní Vánoce budou ve znamení počasí, které se zřejmě nebude vymykat tak výrazně dlouhodobému průměru jako třeba v loňském roce. Tehdy Česko zažilo masivní oblevu s deštěm, která způsobila zimní povodně poměrně nebývalého rozsahu. Letošní teploty by na Štědrý den měly být lehce nad nulou, pak se bude zřejmě jen zvolna oteplovat. Vánoce ale mohou mít i mnohem odlišnější podobu.
Známá pranostika říká: „Lepší Vánoce třeskuté nežli tekuté.“ V novodobé historii se nejvíc naplnila v roce 1961. Už den před Štědrým dnem tehdy začal do střední Evropy proudit kontinentální arktický vzduch od severovýchodu, který pak nad Českem setrval přes celé svátky.
Ze 23. na 24. prosince se tak výrazně ochladilo. Denní maxima klesla až o jedenáct stupňů Celsia; ve Vráži u Písku byla třiadvacátého naměřena rovná nula, o den později ale už jedenáct pod nulou. Výsledkem byly velmi nízké průměrné teploty kolem minus třinácti stupňů za všechny tři dny, což je i z pohledu celé zimy v posledních dekádách něco naprosto výjimečného.
V Mošnově tehdejší třídenní průměr dosáhl minus 15,2 stupně, v Českém Dubu na severu Čech dokonce minus 16,4 stupně. Tyto Vánoce si také drží rekord v podobě nejnižší teploty zaznamenané během Vánoc v Česku – na Boží hod ráno naměřili v Brumově-Bylnici na Zlínsku minus 32,4 stupně. Tehdy se ale ještě neměřilo v proslulých mrazových lokalitách Šumavských plání nebo Jizerských hor, kde padají teploty ještě výrazně níže.
Hned další rok přišly další „třeskuté“, tedy značně mrazivé Vánoce, které byly ale asi o dva až 2,5 stupně Celsia teplejší než v roce předchozím.
Poslední „opravdu vánoční“ Vánoce
Poslední opravdu studené Vánoce nastaly v roce 1996, kdy průměrná teplota za celé Česko klesla na dvanáct stupňů pod nulou. Před svátky se tehdy nad střední Evropou udržovalo výrazné teplotní rozhraní mezi teplým vzduchem na jihozápadě a velmi studeným vzduchem na severovýchodě, přičemž Česká republika ležela už na studené straně tohoto rozhraní.
Během Vánoc se nad střední Evropou ustavilo studené severovýchodní až východní proudění a mrazivý arktický vzduch následně zalil nejen střední Evropu, ale i Balkán a Itálii. Silné mrazy pak tehdy po svátcích ještě zesílily a přinesly i arktické dny.
Průměrná výška sněhové pokrývky během Vánoc 1969 a 1996 pro tři výšková pásma
V pražském Klementinu byly prosincové sváteční dny roku 1996 současně posledními, kdy se arktický den vyskytl v centru Prahy. Nutno dodat, že vůbec nejmrazivější Vánoce tam nastaly v roce 1798, kdy průměrná teplota za všechny tři dny činila dnes naprosto nepředstavitelných minus 18,1 stupně Celsia.
Poměrně studený Štědrý den nastal naposledy v roce 2003 s průměrnou teplotou za Česko lehce pod deseti stupni pod nulou. Tehdy ale další sváteční dny přinesly citelné oteplení, zejména pak druhý svátek vánoční, jako celek se tak proto tyto Vánoce nezapsaly do historie těch nejstudenějších.
Vánoce v plavkách
Na druhé straně nejvyšší teplota na Vánoce byla naměřena v roce 1983, kdy 25. prosince v Hrádku na Klatovsku vyšplhalo maximum až na 17,5 stupně Celsia. A právě svátky 1983 se staly také nejteplejšími v novodobé historii Česka s průměrnou teplotou kolem 8,5 stupně. Tehdy od západu až jihozápadu do Česka proudil teplý oceánský vzduch, jehož příliv vyvrcholil právě na Boží hod.
Celá zima 1983/1984 byla mimořádně teplá. Jen nepatrně chladnější pak byly Vánoce v roce 2015; na některých stanicích, zejména v Čechách, však byly teplejší než ty roku 1983. Velmi teplé ale byly i ty loňské – z pohledu některých stanic, například pražského Klementina, dokonce nejteplejší v historii.
Letošní výhled
A kdo sní o Vánocích bílých, bude možná letos vyslyšen, zejména od středních poloh. Nicméně do sněhově nejbohatších Vánoc i podle nejoptimističtějších výhledů počasí bude mít Česko daleko. Nejvíce sněhu o svátcích leželo v roce 1974 na Vrbatově boudě v Krkonoších: od 215 centimetrů na Štědrý den po 218 centimetrů na druhý svátek vánoční.
Nicméně nejvíce sněhu z celorepublikového pohledu přinesly Vánoce 1969 – v průměru i v nížinách leželo kolem osmnácti až devatenácti centimetrů sněhu, ve středních polohách to bylo kolem 26 centimetrů. A bílo bylo i v roce 1996 s výškou kolem deseti centimetrů v nížinách, respektive třináct centimetrů od středních poloh. Z hlediska nového sněhu za 24 hodin pak nejvíc v průměru za celé území Česka napadlo v roce 1959, z pohledu jednotlivých stanic to bylo na Štědrý den na Špičáku, kde v roce 1970 naměřili čtyřicet centimetrů.
Kolísání průměrné vánoční teploty v pražském Klementinu
A kdy se Česko dočkalo nejvýraznější oblevy ve smyslu nástupu dnů s teplotami nad nulou po předchozím mrazivém období? Nejčastěji se tak stalo v roce 2016 a v roce 1977, kdy s nástupem svátků začal do tuzemska proudit teplý a oceánský vzduch od jihozápadu. Z hlediska roztání sněhové pokrývky pak nejvýraznější obleva nastala v letech 1967, 2004 a loni.
