Americký prezident Donald Trump v úterý nařídil přesun tisíců elitních výsadkářů z 82. výsadkové divize na Blízký východ. Zda Spojené státy v téměř měsíc trvající válce s Íránem skutečně přistoupí k nasazení pozemních sil, zatím není jasné. Trumpova administrativa se však nijak netají snahou otevřít Hormuzský průliv a obnovit tok ropy za každou cenu.
Prezident údajně zvažoval také možnost obsazení íránského ostrova Charg – klíčového ropného uzlu, kterým prochází zhruba 90 procent íránského ropného exportu. Pokud by k takovému scénáři došlo, právě 82. výsadková divize by mohla být nasazena.
Síla připravená zasáhnout během několika hodin
„Výsadkáři mají schopnost ohrozit cíle v Perském zálivu, aniž by museli projít Hormuzským průlivem. Navíc mohou dorazit poměrně rychle,“ uvedl pro server Axios bývalý plukovník americké námořní pěchoty Mark Cancian.
Podle něj je však 82. výsadková divize, coby lehká pěchota, zranitelná zejména při výsadku nebo střetu s těžkou technikou. Případná operace na obsazení ostrova Charg by navíc byla riskantní i kvůli omezené podpoře v oblasti.
Klíčovou roli by v takovém scénáři mohla sehrát takzvaná Immediate Response Force – nejrychleji nasaditelná část divize zhruba o třech tisících vojácích dislokovaná ve Fort Bragg v Severní Karolíně.
Její výsadkáři jsou připraveni k nasazení kdekoliv na světě do 18 hodin, přičemž jejich mise sahají od obsazování letišť a další klíčové infrastruktury až po posilování amerických ambasád a zajišťování nouzových evakuací.
Od Normandie po moderní konflikty
Historie 82. výsadkové divize, přezdívané „All American“, sahá až do roku 1917. Světovou proslulost si však získala až během druhé světové války, kdy byly při vylodění v Normandii její jednotky vysazeny za nepřátelskými liniemi a podílely se na narušení německé obrany. Její sesterská 101. výsadková divize se později stala předlohou pro seriál Bratrstvo neohrožených.
Jak připomíná deník The Times, jednotka byla i v dalších konfliktech nasazována do nejtěžších bojů. Podílela se například na obraně pozic během masivní severovietnamské ofenzivy v roce 1968, účastnila se invaze na Grenadu v roce 1983 a zasáhla i při americké invazi do Panamy v roce 1989.
Zkušenosti má i z války v Perském zálivu, kde se podílela na operaci Pouštní bouře v roce 1991. Po invazi do Iráku v roce 2003 bojovala divize ve Fallúdži i Bagdádu, kde se stala terčem kritiky kvůli zacházení se zadrženými. Informátor z jednotky později popsal případy mučení, které následně přispěly k přijetí přísnějších pravidel pro zacházení s vězni.
Když se v roce 2021 stahovaly spojenecké síly z Afghánistánu, výsadkáři zajistili letiště v Kábulu, což umožnilo evakuaci tisíců Afghánců, kteří spolupracovali se spojeneckými jednotkami. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byla divize nasazena také ve východní Evropě, kde posilovala obranu států NATO.
