Írán je v poslední době tradičním účastníkem fotbalových MS. Kvalifikoval se počtvrté v řadě a letos v červnu by měl hrát v USA ve skupině s Novým Zélandem, Belgií a Egyptem.
Avšak za současné situace je to jen stěží představitelné.
Bizarní nápad, že jeho utkání proti Egyptu budou provázet oslavy LGBTQ+ komunity, který v médiích rezonoval před několika měsíci, se teď jeví jako nejmenší problém.
Poté, co v důsledku americko-izraelského úderu zemřel íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí, šéf íránského fotbalu Mehdí Tádž prohlásil: „Po tomto útoku je jasné, že nemůžeme hledět k MS s nějakou nadějí.“
„Americký režim zaútočil na naši vlast a tento incident nezůstane bez odezvy,“ dodal Tádž.
Načež Mezinárodní fotbalová federace FIFA zatím jen sdělila, že situaci sleduje.
A zatímco letos by na sebe Američané s Íránci mohli narazit teoreticky až ve vyřazovací fázi turnaje, v letech 1998 a 2022 se střetli ve skupině.
První z těchto duelů byl na šampionátu ve Francii už dlouho dopředu označován jako „politicky nejnabitější v historii mistrovství světa“.
Vztahy obou zemí byly i v té době velmi napjaté. Ať už kvůli dlouhému věznění amerických diplomatů v Teheránu na konci 70. let, nebo kvůli americké podpoře Iráku ve válce s Íránem v 80. letech.
Írán byl při utkání v Lyonu veden jako hostující celek a podle protokolu měl jako první vykročit ke klasickému podání rukou. Jeho hráči však dostali z nejvyšších vládních míst příkaz tento tradiční akt nedodržet, jinak budou staženi z turnaje.
„Proto se vymyslel kompromis, že proti protokolu vykročili za soupeřem Američané. Chtěli jsme, aby ten zápas byl hlavně o fotbale,“ popisoval tehdejší zástupce FIFA Mehrdad Masoudi s odstupem času.
A místo napjaté atmosféry byly k vidění úsměvy. Američané dokonce dostali od Íránců kytice bílých růží jako symbol míru.
„Rozhodli jsme se udělat něco speciálního a ukázat, že jsme tady kvůli souboji na hřišti, ne ničemu jinému,“ vysvětloval íránský trenér Džalal Talebí.
Samotný zápas proběhl relativně v klidu. Írán vyhrál 2:1, čímž USA ztratily šanci na postup a trenér Američanů Steve Sampson se naopak zlobil, že své svěřence nemotivoval politicky.
V táboře soupeře prý totiž nebylo vše tak harmonické, jak by mohlo gesto s bílými růžemi napovídat.
„Talebí se mi později svěřil s tím, že o přestávce přišli do šatny vládní zástupci a zabavili íránským hráčům pasy. Bylo jim řečeno, že pokud USA neporazí, nebudou v Íránu vítáni,“ vyprávěl Sampson.
„My jsme se soustředili jen na fotbal a zpětně vím, že to byla chyba. Teď bych hráče naladil na jinou notu. Íránský režim uškodil tolika Američanům, mohli jsme hrát za ně,“ přidal.
Odvetu na MS v Kataru o 24 let později už zvládl americký tým lépe, navíc právě díky vítězství 1:0 proti Íránu postoupil ze skupiny do osmifinále.
Íránci ale na posledním světovém šampionátu zaujali hlavně gestem před zápasem proti Anglii. Při nástupu na hřiště nezpívali svou hymnu.
Chtěli tím projevit solidaritu s protivládními protesty, které v Íránu koncem roku 2022 propukly po smrti mladé Kurdky. Mahsá Amíníová tehdy zemřela ve vazbě poté, co byla zadržena kvůli špatně nasazenému hidžábu.
Mimochodem kvůli své podpoře protestujících se v té době dostal do potíží také nejslavnější íránský fotbalista Ali Daeí, bývalý hráč Bayernu a autor 109 reprezentačních gólů, jehož rekord dlouho naháněl Cristiano Ronaldo.
V Íránu mu zavřeli jeho zlatnictví a restauraci, vzali Daeímu i cestovní pas a letadlo s manželkou a dcerou fotbalisty, směřující do Dubaje, přinutili přistát v Perském zálivu.
Jak geopolitické záležitosti a aktuální konflikt na Blízkém východě ovlivní letošní šampionát, na to teď bude čekat celý fotbalový svět.
