
Na některých kandidátkách pro podzimní sněmovní volby byste ženy hledali dlouho. Tam, kde se objeví, jde spíš o výjimku než pravidlo. V některých krajích se ženské jméno neobjevuje dokonce ani mezi prvními pěti kandidáty.
Nejméně žen nasazuje koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti. V čele krajských kandidátek SPOLU figurují dvě ženy a při pohledu na první tři příčky kandidátních listin je situace ještě markantnější – z 42 nejvyšších pozic jich ženy obsadily pět.
- Hnutí ANO: Zuzana Schwarz Bařtipánová (Ústecký kraj), Jitka Volfová (Liberecký kraj), Renata Oulehlová (Karlovarský kraj), Monika Oborná (Kraj Vysočina), Ivana Mádlová (Plzeňský kraj), Jana Berkovcová (Královéhradecký kraj), Alena Schillerová (Jihomoravský kraj) = 7 lídryň
- STAN: Pavla Pivoňka Vaňková (Jihočeský kraj), Michaela Opltová (Plzeňský kraj), Hana Naiclerová (Olomoucký kraj), Michaela Šebelová (Moravskoslezský kraj), Eliška Olšáková (Zlínský kraj) = 5 lídryň
- SPD s podporou Svobodných a Trikolory: Vladimíra Lesenská (Královehradecký kraj), Zuzana Majerová (Zlínský kraj), Karla Maříková (Karlovarský kraj), Marie Pošarová (Plzeňský kraj), Markéta Šichtařová (Praha) = 5 lídryň
- Stačilo!: Kateřina Konečná (Moravskoslezský kraj), Jana Bobošíková (Středočeský kraj), Marie Pěnčíková (Zlínský kraj), Jana Turoňová (Jihočeský kraj), Jana Maláčová (Praha) = 5 lídryň
- SPOLU: Jana Černochová (Praha), Eva Decroix (Kraj Vysočina) = 2 lídryně
- Motoristé: Renata Vesecká (Královehradecký kraj), Gabriela Sedláčková (Olomoucký kraj) = 2 lídryně
- Piráti: Barbora Pipášová (Kraj Vysočina) = 1 lídryně
V některých krajích, kupříkladu ve Zlínském, Královéhradeckém či Ústeckém, se žádná z žen nevešla ani mezi prvních pět uchazečů či uchazeček o mandát poslance či poslankyně, ve Zlínském kraji se první ženské jméno objevuje teprve na 11. pozici. Celkem za koalici Spolu kandiduje 343 lidí, z toho 82 žen, přičemž většina z nich stojí až na takzvaných nevolitelných místech, tedy bez výraznější šance na volební úspěch.
Vyvážené zastoupení v ANO
Piráti letos postavili do čela svých kandidátek jedinou ženu. Před čtyřmi lety, kdy šli do voleb v koalici se Starosty, to nebylo o nic lepší – tenkrát měli ženy dvě. Pro říjnové sněmovní volby mají Starostové a nezávislí i hnutí Stačilo! a SPD po pěti lídryních. Vůbec nejvíce jich má hnutí ANO, a to přesně polovinu – ze 14 krajů vedou kandidátky v sedmi z nich.
Některé dosud výrazné tváře navíc mizí z čelních pozic, případně z politiky úplně – například Pirátky Zuzana Klusová, která letos figuruje až na 16. místě kandidátky, či Klára Kocmanová, jež se rozhodla vůbec nekandidovat.
Před pár dny jsem oslavila 40. narozeniny. Mazec no😀. Každopádně s odstupem mohu říci, že nedostat se do europarlamentu bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát. Dát si po 13 letech politiku až do druhé půlky priorit znamená, že jsem se zase mohla věnovat tomu, co mě k politice… pic.twitter.com/K4WjP0uhG5
— Zuzana Klusová (@ZuzkaKlusova) July 6, 2025
Nízké zastoupení žen v čele kandidátek je podle mnoha političek spojené nejen s nominačními procesy, ale také s podobou a stylem práce ve sněmovně. Ostatně letos v lednu přišla skupina poslankyň, převážně z vládních stran – například Martina Ochodnická (TOP 09), Marie Jílková (KDU-ČSL) a Lucie Potůčková (STAN) – s návrhem na zásadní úpravu jednacího řádu dolní parlamentní komory. Chtěly zavést časové limity pro projevy poslanců, snížit počet vystoupení k jednomu bodu a tím zkrátit často nekonečná a noční jednání.
Podle jejich návrhu by poslanec měl možnost mluvit maximálně deset minut, zpravodaj půl hodiny a poslanci s přednostním právem (například šéf či šéfka strany) také půl hodiny – a to i při úvodních vystoupeních k programu schůze. U každého bodu by bylo možné vystoupit nanejvýš dvakrát. Omezení by se nevztahovalo na prezidenta a členy vlády.
Poslankyně argumentovaly, že stávající systém, kdy se jednání mohou táhnout dlouho do noci, je neslučitelný s rodinným životem a odrazuje zejména ženy od ucházení se o mandát. Tuzemská sněmovna navíc bez podobných časových limitů patří mezi evropské výjimky, což podle poslankyň snižuje efektivitu práce a zvyšuje prostor pro obstrukce.
Podoba letošních kandidátek ukazuje, že navzdory obdobným návrhům se zatím situace výrazně neposunula. Ženy v čele stranických kandidátek zůstávají spíše výjimkou, a to i u těch politických subjektů, které rovnoprávné zastoupení dlouhodobě uvádějí mezi svými prioritami.