Česko je zamořené lymeskou borreliózou. Lidí, kteří se touto chorobou nakazili, je u nás násobně víc, než se původně předpokládalo. Jen letos ji lékaři odhalili u téměř 10 tisíc pacientů. A bude hůř, podotýká Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu. Neléčená infekce přitom může lidem způsobit celoživotní následky – může třeba poškodit nervovou soustavu. Mezi lidmi ji šíří hlavně klíšťata.
Stalo se to velmi rychle. Ještě v polovině září byla osmiletá Alena jako rybička – přes den chodila do školy a odpoledne hrála volejbal. Jenomže pak najednou svět zešednul. Dívka přestala rozpoznávat barvy. „Pravé oko nateklo a začalo selhávat. Dcera udávala, že vidí jen velkou černou skvrnu,“ popisuje její matka. K tomu se přidaly i vysoké horečky.
Dívka proto podstoupila šňůru vyšetření. Výsledek: zrakový nerv poškodila pokročilá forma lymeské borreliózy, což je nemoc přenášená klíštětem. „Aleně museli nasadit silná antibiotika,“ pokračuje žena. Léčba byla podle ní náročná a trvala několik dlouhých týdnů.
Čtyřnásobek obvyklého počtu
Případů, kdy se borrelióza zvrhne v zápas o normální život, přibývá. Podle Kateřiny Kybicové ze Státního zdravotního ústavu se to stane zhruba 13 procentům nakažených. I těch je přitom v Česku stále víc – podle letošních dat už se s borreliózou potýkalo 9,6 tisíce pacientů. To je téměř trojnásobek obvyklého počtu. „A to ještě nejsme na konci roku, statistiky pořád narůstají. Podle mě skončíme někde na čtyřnásobku původních počtů z loňska,“ odhaduje Kybicová.
Proč se letos s borreliózami „roztrhl pytel“, přitom vysvětluje dvěma důvody. „První je ten, že u nás přibývá klíšťat. Měření dokonce ukazují, že jich máme nejvíc z celé Evropy,“ říká epidemioložka.
Klíšťata jsou navíc déle aktivní, za což mohou mírné zimy. „Zatímco ještě před deseti lety klíšťata během zimy spala a útočit začínala až v dubnu, dnes jsou vzhůru už v únoru. Souvisí to s globálním oteplováním,“ poukazuje.
Zamořený Petřín
Vůbec nejčipernější jsou podle ní paraziti ve městech, kde se sněhová pokrývka neudrží. „Tam je dokážeme nasbírat klidně i v prosinci či v lednu – tedy v nejchladnějších měsících. Nachystáme i tisíce jedinců během jednoho odpoledne,“ říká Kybicová.
Velká část klíšťat je přitom podle ní infikovaná – přenáší například právě borreliózu. „Zjistili jsme, že třeba na Petříně se to týká každého druhého klíštěte,“ přibližuje epidemioložka. Podobné je to podle ní i v dalších městských parcích, jako je pražská Stromovka nebo Krejcárek. „I tam je promořenost klíšťat vysoká – kolem 25 až 30 procent,“ uvádí.
Druhým důvodem letošního nárůstu je podle ní podrobnější hlášení od lékařů. „V polovině roku jsme totiž přešli na nový systém – na automatické reporty pomocí jednoduché aplikace. Od lékařů nám tak chodí daleko více informací – najednou víme o každé nákaze bez ohledu na její závažnost,“ vysvětluje Kybicová. Doposud přitom lékaři hlásili jen takové infekce, které měly těžký průběh.
Na špici Evropy
„Nový způsob reportování nám ale ukazuje, kolik lymeské borreliózy tady ve skutečnosti je – tedy že máme násobně vyšší nemocnost, než jsme si doposud mysleli,“ podotýká lékařka. Například nejtěžších případů, které zanechávají celoživotní následky, má Česko najednou nejvíce z celé Evropy. „Měli bychom tedy přemýšlet, co s tím,“ říká Kybicová.
Podobně to vidí i místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. „Nárůst je opravdu enormní, to nikdo nečekal. Situace se navíc bude zhoršovat – klíšťat bude kvůli stále teplejšímu počasí přibývat,“ říká.
Řešením je podle něj včasná léčba. „Pokud lidé přijdou k lékaři hned, jak se jim v místě kousnutí vytvoří flek, vyjdou z toho dobře. V této fázi se totiž borrelióza léčí velmi snadno,“ popisuje Prymula. Úspěšná podle něj bývá i terapie ve druhém stadiu nemoci.
„Naopak ve třetí fázi už se mohou objevit závažné komplikace, jako jsou chronické artritidy na bázi autoimunitních procesů. Tam už je to složité,“ říká Prymula.
Připravuje se vakcína
Současně ale připomíná, že ne každá borrelióza začíná flekem, což může rychlé nasazení léčby zkomplikovat. „Nejideálnější proto je nákaze předcházet – tedy používat repelenty a po každé návštěvě zeleně se pečlivě prohlédnout,“ říká. Jakmile na sobě člověk „pijáka“ najde, měl by ho co nejrychleji odstranit.
Do budoucna může pomoci i vakcína, která už se podle Kateřiny Kybicové vyvíjí – farmaceuti s tím začali zhruba před osmi lety. „Pokud vím, tak už prošla většinou klinických studií a je připravená ke vstupu na trh,“ říká. V Česku by podle ní mohla být vakcína k dispozici za rok až dva.
