Zklamání, i tak lze shrnout výsledek čerstvého telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Trump dle svých slov doufal, že přímá komunikace přinese rychlé ukončení války na Ukrajině. Místo toho narazil na neústupnost Kremlu. A co víc, jeho taktika dočasného pozastavení vojenské pomoci Kyjevu – která měla být signálem vstřícnosti vůči Moskvě – nevedla k žádnému obratu v postoji Ruska.
Během téměř hodinového čtvrtečního telefonátu Trump apeloval na Putina, aby urychleně ukončil válku na Ukrajině. Jak ale následně uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, Moskva nemá v plánu své cíle přehodnotit.
Putin zopakoval, že Rusko „dosáhne svých cílů“ a „odstraní základní příčiny“ konfliktu, což je diplomatický kód pro požadavek ukrajinské neutrality, zastavení snah Kyjeva o vstup do NATO a faktickou změnu režimu na Ukrajině. Jinými slovy: Kreml dál trvá na podmínkách, které Ukrajina považuje za nepřijatelné.
Trump v rozhovoru s novináři krátce po telefonátu prohlásil, že je „velmi zklamán“ a že „nedosáhl s Putinem vůbec žádného pokroku“. Podle amerického prezidenta ruský lídr nedal žádný signál, že by chtěl válku ukončit. „Jen říkám, že si nemyslím, že by chtěl přestat, a to je špatné,“ poznamenal Trump.
Pauza v dodávkách jako signál dobré vůle?
Spojené státy v předvečer telefonátu náhle pozastavily dodávky části své vojenské pomoci Ukrajině. Šlo mimo jiné o střely Patriot PAC-3, houfnicovou munici, rakety Hellfire, GMLRS i granátomety. Tento krok podle Pentagonu souvisel s přezkumem obranných priorit, ale časově se shodoval s Trumpovou snahou o diplomatický průlom.
Šéf Bílého domu Trump tvrdil, že zbraně Ukrajině „nepřestal dodávat úplně“ a že důvodem pro pauzu je potřeba „udržet dostatečné zásoby pro obranu USA“. Následně obvinil svého předchůdce na prezidentském postu Joea Bidena, že „vyprázdnil celou naši zemi“, když poskytoval Kyjevu rozsáhlé dodávky vojenského materiálu.
Pentagon zdůraznil, že čerstvé rozhodnutí bylo přijato kvůli strategickému přehodnocení, mluvčí ministerstva zahraničí Tammy Bruceová však zároveň uvedla, že prezident Trump „zůstává odhodlán“ v podpoře Ukrajiny.
Z ruské strany nepadla během rozhovoru Putina s Trumpem ani zmínka o americkém pozastavení dodávek, alespoň to tvrdí Putinův poradce Ušakov. Ruský prezident místo toho otevřel ekonomická témata a nabídl pokračování jednání s Ukrajinou ve dvoustranném formátu, nikoliv však s přítomností USA. Moskva podle Ukrajinců odmítá jakýkoliv třístranný formát, v němž by Washington hrál zprostředkovatelskou roli. V červnu ruská delegace údajně požádala americké diplomaty, aby opustili místnost, v níž se uskutečnila mírová jednání Moskva-Kyjev v Istanbulu.
Útoky pokračují
Trump se po rozhovoru s Putinem rozhodl obrátit na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, telefonát mezi nimi proběhl v pátek odpoledne středoevropského letního času. Podle serveru Axios se týkal ruských útoků a protivzdušné obrany.
Zelenskyj mezitím opakovaně vyjadřuje naději, že se mu podaří Trumpa přesvědčit o důležitosti pokračující vojenské pomoci.
Jako by chtěl Kreml své neochvějné postoje potvrdit i činy, krátce po telefonátu s Trumpem zaútočila ruská armáda na ukrajinská města. V noci ze čtvrtka na pátek Kyjev zasáhl největší dronový útok od začátku invaze. V hlavním městě se rozezněly sirény, ozývaly se výbuchy a protivzdušná obrana sestřelovala drony. Severní předměstí Kyjeva zasáhl bezpilotní letoun a způsobil požár v obytné budově. Na východě Ukrajiny zemřelo při ostřelování nejméně pět civilistů.
Trump vs. realita Kremlu
Tyto incidenty podle komentátorů jen podtrhují neochotu Ruska k jakémukoliv skutečnému vyjednávání. Institut pro výzkum války (ISW) opakovaně varuje, že Kreml používá mírová jednání spíše jako nástroj k dosažení ústupků než jako cestu ke skutečnému příměří.
Z Trumpova pohledu šlo o pokus využít dočasného pozastavení pomoci jako vyjednávacího nástroje – formu nátlaku, který měl Putina přimět ke vstřícnosti. Výsledek však ukázal, že Kreml vnímá takové gesto spíše jako slabost než jako podnět k ústupkům. Místo diplomatického pokroku následovala série ruských útoků a znovu zopakované tvrdé podmínky.
