Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že na Kanadu se bude od 1. srpna vztahovat při dovozu zboží do Spojených států clo 35 procent. Podle tiskových agentur se tak vyjádřil v dopise kanadskému premiérovi Marku Carneymu. Zbývajícím obchodním partnerům, kteří dosud podobný dopis neobdrželi nebo nedosáhli rámcových dohod, budou Spojené státy účtovat plošnou celní sazbu patnáct nebo dvacet procent, řekl šéf Bílého domu stanici NBC News. Dopis dostane i Evropská unie, podle Trumpa se tak má stát brzy.

Rusnok míní, že z některých příkladů lze vidět, že nejde tolik o obchod ani o americký schodek v obchodě. „Jde tam i o nějaké politické cíle – viz Brazílie, Čína, Mexiko a další,“ narážel Rusnok na to, že například na import z Brazílie do USA se bude vztahovat padesátiprocentní clo. „Potom je tam standardní chaos, který tato administrativa produkuje.“ Ačkoliv trhy vypadají, že si do určité míry „zvykly“, podle Rusnoka ukazují, že jsou nervózní. „Ta nejistota zejména do budoucna se tam projevuje.“

Podobně se vyjádřil i Hnát. „Ten chaos ukazuje na to, že v tom zatím žádná velká racionalita a žádné ekonomické propočty nejsou. Na to doplatí Amerika v první řadě. Musíme se smířit s tím, že v tom novém světě chce prezident Donald Trump využívat nástroje, které se tváří ekonomicky, k vyžadování politických či jiných cílů,“ okomentoval s tím, že například Britové a třeba Vietnamci mají doložku, že se budou také snažit obkličovat Čínu v tom, aby nemohla být tak velkým – spíše politickým – konkurentem Ameriky.

Zahradník dodal, že silnou kartou Evropy je z hlediska USA v mnoha faktorech nezastupitelný zpracovatelský průmysl. „Není ve světě výroba jinde než v Evropě, případně v Číně, případně v jiných asijských zemích. Podíl zpracovatelského průmyslu v americké ekonomice činí nějakých jedenáct nebo dvanáct procent,“ dodal s tím, že pro americké firmy a domácnosti není moc možností, odkud komponenty dovézt. „To je z pohledu Evropy velmi silný trumf. Druhý může být, ale to už jsme u odvetných opatření, možnost uvalit nějaké restrikce, nejen cla, ale třeba zlepšení daňové disciplíny amerických firem, které působí na evropském trhu,“ dodal.

Celý pořad můžete zhlédnout ve videu v úvodu článku.

Podíl.