Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
Voda v řekách bude lidem na konci století chybět výrazně více, než se doposud vědci domnívali. Nový odhad je totiž více než trojnásobný, než předpovídaly předchozí modely, tvrdí postdoktorandka Puja Dasová, která na rozbor dat využila pokročilé modely umělé inteligence.
Odhady počtu lidí, které zasáhnou problémy s vodou, jsou podle ní důležité, protože dávají představu o tom, co mohou politici v ne až tak vzdálené budoucnosti očekávat z hlediska dostupnosti potravin, vody a energie. Průtok vody řekou totiž nejen doplňuje zásoby vody, ale také obohacuje zemědělskou půdu a umožňuje výrobu energie.
Tento výzkum ukazuje, že podle pěti nejobratnějších modelů se do roku 2100 sníží průtok ve třiceti nejdůležitějších světových řekách o čtyřicet procent. Bude to znamenat méně vody pro obrovské množství lidí.
„Vybrali jsme třicet největších povodí na světě, včetně Amazonky, Konga, Gangy, Brahmaputry a Nilu,“ vysvětluje Dasová. „Snažili jsme se zjistit, jak jsou průtoky v těchto povodích nebo dostupnost vody v těchto povodích prezentovány v klimatických modelech.“
Za aktuální výsledky podle ní může lepší kvalita nových modelů, které využívají čerstvější data. Ukazuje se totiž, že údaje ze starší doby jsou už kvůli postupu klimatických změn jen špatně využitelné. Ale nové modely jsou také mnohem detailnější, přesnější a schopné hlubších analýz, zejména když se do nich zapojí umělé inteligence.
Dopady má v rukou člověk
Výzkumníci také modely porovnávali s pěti různými scénáři emisí uhlíku. „Pokud bude svět zelenější, dostupnost vody bude vyšší,“ říká Dasová. To podle ní znamená, že při nižších emisích uhlíku by místo téměř 900 milionů lidí čelících nedostupnosti vody bylo „jen“ asi 500 milionů lidí. I v tomto optimistické scénáři jsou ale dopady stále velké.
Dasová dodává, že výzkum je důležitý hlavně pro politiky a pro správce vodních zdrojů. Ti musí plánovat na dlouhé desítky let dopředu, takže na stav na konci století se musí začít adaptovat už nyní.