Majitelům malých lékáren došla trpělivost. Vadí jim, že se nedostanou k některým lékům – distributoři jim je nechtějí dodávat. Upřednostňují řetězcové a nemocniční lékárny, s nimiž jsou majetkově či zájmově propojení. Lékárníci se proto obrátili na Evropskou komisi. Žádají, aby si posvítila na tuzemskou hospodářskou soutěž. Řešit by se podle nich mělo i právo pacientů na rovnou dostupnost péče.
„Je to pořád dokola. Některé léky jsou pro nás nedostupné,“ stěžuje si šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Poslední problémy řešil minulý týden, kdy se u distributora marně domáhal přípravku Pradaxa. To je lék proti vzniku krevních sraženin. „Sháněli jsme ho pro dva naše pacienty, kteří ho nutně potřebovali. Měli na něj recept,“ popisuje Hampel. Jenomže lékárna je musela poslat domů s nepořízenou. Distributor totiž dodávku odmítl. „Nikdo jiný přitom lék poskytnout nemohl, šlo totiž o distributora monopolního,“ pokračuje Hampel. Podobné problémy se podle něj dlouhodobě týkají asi pěti procent léčebných přípravků. Stejně jsou na tom i majitelé dalších lékáren.
Třeba Helena Slámová z Brna provozuje apatyku v menším zdravotním středisku, kde jsou i ordinace alergologů a diabetologů. „Často ke mně proto chodí lidé s určitými typy receptů. Potřebují třeba lék na bronchitidu Atrovent. Nebo přípravky Jardiance a Synjardy na cukrovku,“ popisuje. Ani ona ale těmto pacientům nedokáže vždy vyhovět. „Někteří distributoři totiž preferují řetězcové lékárny a nám dodají jen omezené množství léků. Že před námi stojí bezradný pacient? To je absolutně nezajímá,“ říká Slámová.
Další dodavatelé jí tato léčiva přivezou pozdě. Anebo za násobně vyšší cenu oproti řetězcům.
Novela situaci ještě zhoršila
Zastání u úřadů přitom podle svých slov nenajde. „Antimonopolní úřad, který by měl zasáhnout, totiž nekoná. Stejné je to i se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který by měl distributory hlídat,“ tvrdí Slámová.
V lednu navíc přestal platit i poslední bič na distributory – jeden paragraf v zákoně o léčivech. „Distributoři podle něj museli lékárnám dodat takové množství léků, jaké bylo třeba pro konkrétní pacienty. To ale s novelizací této normy zmizelo. Dneska už proto nezmůžeme vůbec nic,“ říká Slámová.
Nicméně podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka, který lékovou novelu připravoval, se situace na trhu naopak zlepšila.
Spolku Vaši lékárníci CZ už ale došla trpělivost. Rozhodli se věc řešit v Bruselu – poslali stížnost k Evropské komisi. „Aktuální vláda nevěnuje tomuto problému adekvátní pozornost a ministerstvo zdravotnictví stav bagatelizuje,“ píše se přímo ve stížnosti, kterou spolek odeslal eurokomisaři pro zdraví a bezpečnosti potravin Olivéru Várhelyimu. Tu má Aktuálně.cz k dispozici.
Právo na léky má i venkovský pacient
Lékárníci proto eurokomisaře žádají, aby zakročili. „Myslíme si, že byste nám mohli pomoci v tématech nastavení hospodářské soutěže, ochrany veřejného zdraví a základních právech všech občanů EU na bezpečnost a zdraví,“ uvádí se v dokumentu. Nečinnost českých úřadů totiž podle autorů dopadá nejenom na lékárníky a jejich podnikání, ale především na pacienty.
„Ti přicházejí o své ústavní právo, které jim zaručuje rovnou dostupnost zdravotní péče kdekoliv v republice. I na malé vesnici s malou lékárnou,“ připomíná předseda spolku Vaši lékárníci a CZ a autor stížnosti Aleš Nedopil.
Podle mluvčího českého zastoupení Evropské komise Václava Lebedy už stížnost na komisi dorazila. Eurokomisař Várhelyi ji nyní analyzuje.
Do věci už se zapojují i poslanci Evropského parlamentu. I oni budou chtít zjednat nápravu. „Jedná se totiž o velmi závažné téma, které se přímo dotýká rovného přístupu pacientů k léčivům a férových podmínek na trhu,“ vysvětluje například Danuše Nerudová, kterou do europarlamentu vyslali Starostové.
Malé a nezávislé lékárny jsou podle ní důležitým článkem českého zdravotnictví, a to zejména v regionech, kde může být dostupnost zdravotní péče omezená. „Připravila jsem proto k tomuto tématu několik písemných otázek adresovaných Evropské komisi. Požaduji v nich objasnění situace a případné kroky k nápravě. Takové praktiky, pokud se prokážou, jsou totiž v rozporu s principy vnitřního trhu a spravedlivé hospodářské soutěže,“ poukazuje na skutečnosti popsané ve stížnosti Nerudová.
Nedostatek v jedné zemi se snadno přeleje do druhé
Lékárníkům dává za pravdu i Ondřej Dostál – specialista na zdravotní právo a europoslanec za Stačilo! Také on se chce za rovné podmínky na trhu zasadit.
„Právo spotřebitelů na dostupnost léčiv je třeba hájit. Léky se musí k lidem skrz lékárny bez problémů dostávat,“ říká. Nápravu si podle něj zaslouží i nefunkční pravidla hospodářské soutěže. „V Bruselu by se to mělo řešit už jenom proto, že pravidla musí být nastavena v celé Evropě jednotně. Pokud totiž nastane jakékoliv omezení v jedné zemi, může to ovlivnit i situaci v sousedních zemích. Třeba proto, že si pacienti začnou pro léky jezdit tam,“ vysvětlil Dostál.
Ministerstvo zdravotnictví ale oponuje, že je český trh s léčivy v pořádku. „Česká republika je v aktivní lékové politice a řešení problému nedostupnosti léků v Evropě vnímána velice pozitivně – včetně našeho zapojení do reformních kroků v rámci přípravy takzvaného farmaceutického balíčku a tzv Critical Medicine Act,“ uvedl náměstek Jakub Dvořáček s odkazem na soubor opatření, která teď Evropa připravuje kvůli nedávným výpadkům léčiv.
Podobně reagoval i mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda. Ani podle něj se o diskriminaci malých lékáren mluvit nedá. „Při celkové nabídce tisíců produktů v každé lékárně nemůže mít nedodání menšího počtu určitých přípravků na podnikatelskou činnost daného provozovatele podstatný dopad,“ uvedl.
Řízení se vlečou měsíce
Brání se i Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Veškeré podněty na možná porušení, která se týkají dodávek léčivých přípravků do lékáren osobami oprávněnými distribuovat léčivé přípravky, šetříme. A to v souladu se zákonem o léčivech,“ napsala Aktuálně.cz mluvčí Jitka Zinke. Pokud ústav pochybení v rámci šetření zjistí, udělí dodavateli sankci. Podle tabulky zveřejněné na webu ústavu ale letos žádná pokuta udělená nebyla. Podle lékárníka Marka Hampela se navíc řízení vlečou i několik měsíců.
Aktuálně.cz oslovilo i Asociaci provozovatelů lékárenských sítí, která sdružuje velké řetězce. Podle její šéfky Ireny Storové je dobře, že se tím bude zabývat nezávislý orgán. „Konečně získáme objektivní vyjádření k nařčením, která se periodicky opakují,“ vysvětlila.
Řetězcové lékárny jsou na tom podle ní lépe než nezávislé hlavně proto, že mají jednotný systém. „V rámci toho jsou společně propojené. Jakmile tedy jedna pobočka nějaký lék nemá, tak jí ho může přenechat a dovézt jiná,“ uvedla Storová. Ani podle ní v tom nehraje roli znevýhodňování ze strany distributorů.
