Pulzující bolest hlavy, zvracení, citlivost na světlo i zvuky, ale i brnění nebo výpadky zraku může způsobit migréna. Nemoc dokáže omezit jedince v jeho každodenním životě. Nikdy navíc netuší, kdy záchvat přijde. V Česku trápí neurologické onemocnění přes milion lidí. Řada z nich ale nevyhledá pomoc a neléčí se. Nyní mohou využít například on-line poradnu, udělat si test nebo používat mobilní aplikaci, která umožňuje zaznamenat záchvaty, jejich délku a intenzitu.
„Když mě bolela hlava, mamka mi dala tabletku proti bolesti a jelo se dál. Nic výjimečného,“ vzpomíná 34letá Kateřina, která znala bolest hlavy od dětství. Bývala často nemocná, měla angíny, záněty středního ucha, dokonce i zápal plic.
Bolesti v pubertě zesílily. Kateřina studovala na střední škole oděvní obor a trávila hodiny u šicího stroje, ataky migrény přicházely několikrát měsíčně. „Připisovala jsem to hluku, práci a napětí. Nosila jsem v kabelce stále tabletky proti bolesti – byly mými každodenními parťáky,“ uvedla.
Zásadní zlom ale u ní nastal po narození druhé dcery. Bolesti hlavy začaly ještě více sílit a objevovat se čím dál častěji, někdy i každý týden. V prosinci 2023 Kateřina prodělala covid a s ním se dostavila i desetidenní, nepřerušovaná ataka migrény. „Ta poslední noc byla nejhorší. Bolest byla tak silná, že jsem nedokázala otevřít oči. Partner mě musel odvézt na pohotovost,“ řekla. Lékaři jí tehdy sdělili, že silná ataka migrény při covidu není neobvyklá. Poté se ale bolest hlavy stala každodenní součástí.
„Někdy to byla jen tenze, jindy typická ataka. Už to nebyly dva dny v měsíci – ale deset dvanáct, někdy i každý druhý den,“ vzpomíná žena. Kateřina se kvůli migréně nemohla spolehnout, že zvládne dojít do obchodu, s dětmi na hřiště nebo je vyzvednout ze školky.
Dědičnost migrény
Migrény bývají mnohdy dědičné – pokud je má jeden z rodičů, pravděpodobnost, že je bude mít dítě také, je vyšší. Potíže začala mít kolem pátého roku i devítiletá dcera Kateřiny. Tehdy se v noci probouzela zmatená, zvracela a nevěděla, kde je. Matka začala mít podezření, že nejde jen o běžné dětské nevolnosti, a našla si informace na webových stránkách pacientské organizace Migréna-help. A díky skupině na Facebooku žena sama vyhledala praktickou lékařku, která ji odeslala na neurologii. Poté u ní začala testovací léčba, která zároveň slouží k potvrzení diagnózy migrény.
„Léky zabraly, ale způsobovaly mi tak silné vedlejší účinky (tíhu na hrudi, zvracení), že jsem je musela přestat brát,“ vzpomíná Kateřina. Následovala profylaxe, tedy denní léčba, která má atakám předcházet. Nejprve betablokátory, které byly bez efektu a poté antiepileptika. „Tam už jsem byla doslova mimo. Ospalá, dezorientovaná, neschopná řídit, starat se o děti. A na bolest hlavy neměla léčba žádný vliv. Cítila jsem se jako simulant. Ztrácela jsem naději, že se najde něco, co zabere,“ uvedla žena.
Na další kontrole ji neurolog doporučil vyšetření ve specializovaném centru pro léčbu bolestí hlavy a zároveň navrhl vyzkoušet jeden z novějších typů léčby, kdy léky blokují protein podílející se na spuštění záchvatu – některé z nich se používají k akutní léčbě, jiné preventivně. Přístup k nim však zatím není vždy snadný a hrazení zdravotní pojišťovnou bývá omezené. Žena léčbu vyzkoušela a poprvé po dlouhé době zažila úlevu bez výrazných vedlejších účinků. Nyní čeká na přijetí do specializovaného centra a doufá, že bude moci v terapii pokračovat.
„Aby se lidé vyhnuli bolestem a potížím, často užívají příliš mnoho analgetik a triptanů a nemoc se horší. Dnes máme naštěstí k dispozici preventivní biologickou léčbu s vysokou účinností. Úplnou novinkou jsou potom malé molekuly zvané gepanty, které umí zablokovat protein, jenž záchvaty migrény spouští. Díky mechanismu účinku jej mohou užívat i lidé, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, infarkt, trpí vysokým krevním tlakem nebo lidé, kterým dosavadní léčba nezabírá,“ vysvětlila vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy FN Královské Vinohrady Eva Medová.
Test může napovědět
Pokud si člověk není jistý, jestli trpí migrénou, nebo má jen občas bolesti hlavy, může si také udělat diagnostický test, ve kterém odpovídá na otázky typu: Bývá vaše bolest hlavy jednostranná? Trpíte obvykle nevolností, když vás bolí hlava? Obtěžuje vás světlo, pachy, hluk, když vás bolí hlava? Trápí vás kromě bolesti také ztuhlost ramen nebo krku?
Díky vyplnění dotazníku poté zjistí, jestli se pravděpodobně potýká s obecnými bolestmi hlavy, které mohou například doprovázet jen konkrétní stavy nebo situace, anebo je třeba vyhledat lékaře.
Kdo ale potřebuje své problémy konzultovat nebo řešit i svou léčbu, může se poradit i v bezplatné on-line lékařské poradně přímo se specialistkami na bolesti hlavy, které doporučí další postup.
Mezinárodní den boje proti migréně
Nové poznatky o tom, co proti nemoci pomáhá, přiblíží festival Migréna nás spojuje, který se koná ve čtvrtek odpoledne v pražském centru Loreto. Na akci naváže Mezinárodní den boje proti migréně, který každoročně připadá na 12. září a vyhlašuje jej Evropská aliance pro migrénu a bolesti hlavy (EMHA). Cílem této iniciativy je zvyšovat povědomí o závažnosti migrény, odbourávat společenské stigma a podporovat pacienty, aby se nebáli mluvit o svých potížích a aktivně se hlásili o lepší péči.
Zájemci rovněž mohou navštívit v říjnu čtvrtý ročník dnů otevřených center v Praze a Prostějově, kde se mohou seznámit s odborníky ze specializovaných center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Migréna-help je první pacientskou organizací v Česku, která se zaměřuje na podporu lidí s migrénou a jejich blízkých. Nabízí informační servis, poradenství, zprostředkování psychoterapie a realizuje osvětové kampaně i průzkumy mezi pacienty. Aktivně se také zasazuje o systémové změny v přístupu k diagnostice a léčbě migrény. Organizace funguje jako nezisková a své služby poskytuje zdarma nebo za symbolický poplatek.
