Něco mezi Audi a BMW? Mazda CX-80 to s naftovým šestiválcem myslí úplně vážně

Model MPV od Mazdy býval nenápadnou stálicí silnic bezmála třicet let. Pak se ale v roce 2016 odporoučel na věčnost a vypadalo to, že se japonská značka o rodiny přestala zajímat. Jenže předloni přišlo SUV Mazda CX-60, které nyní následuje větší, až sedmimístná Mazda CX-80.

Na první pohled vypadá novinka impozantně. Vysoká kolmá příď, štíhlé blatníky a předlouhá kapota. To poslední neslouží jen elegantní siluetě, ale i řadovému šestiválcovému dieselu, který automobilka nově vyvinula. A i když má papírově o něco méně koní než alternativní benzinový plug-in hybrid, k mohutnému autu se mnohem lépe hodí. Už proto, že má větší točivý moment, který je navíc k dispozici v podstatně nižších otáčkách.

Rozhýbat takřka 2,2 tunové jistě není legrace, motor s elektrickou podporou 48voltového systému to ale zvládá s přehledem. S pomocí přispěchá při akceleraci, energii pro svůj provoz získává při brzdění. Současně velmi elegantně diriguje šestiválec, kdy má pracovat a kdy zcela odpočívat.

Posádka ale tento koncert nevnímá, odhadovat, kdy je diesel zrovna v provozu je ve výborně odhlučněné kabině nesnadné. Mazda CX-80 totiž patří k těm autům, které vnější rušivé podněty dokážou velmi dobře odfiltrovat. Což zase tolik běžných aut neumí, své místo si tedy zjevně představuje někde mezi BMW X5, Mercedesem GLE nebo Audi Q7.

Pohybovat se s lehkostí ve třídě prémiových aut však nebývá jednoduché, má svá nepsaná pravidla, které se Mazda musí teprve učit. Třeba to, že pevně daná výbava a nemožnost utrácet velké peníze za příplatky doporučené žoviálně motivovaným prodejcem se tady moc nenosí.

Zčásti už tomu však rozumět začíná. Ceník CX-80 sice není zdaleka tak obsáhlý jak bývá obvyklé u německé konkurence, je to však také tím, že jednotlivé prvky výbavy Mazda balí do tematických paketů. Pohodlí, Sound, Safety, je jich celkem sedm. Zvláštní pozornost by měl zájemce věnovat výběru sedadel. Prostřední řada může být třímístná, nebo lze místo ní objednat dvě samostatná křesla. Navíc je lze mít se středovým úložným boxem, případně bez něj, což je rozhodně lepší pro snadnější přístup ke třetí řadě.

Tu tvoří dvě samostatná sedadla spolu těsně sousedící, která lze jednotlivě snadno složit do podlahy kufru. Pasažéři tu najdou držáky na nápoje, výdechy klimatizace i USB-C porty pro nabíjení telefonu, za svými zády mají i 230V zásuvku. Hlavně je tu ale dost místa i pro dospělé postavy. A to jak nad hlavou, tak i pro nohy. Mazda má prostor kde brát – na délku měří bezmála pět metrů a má i velkorysý rozvor 3120 milimetrů.

Prémiové auto však tvoří hlavně detaily, jejich propracovanost je přímo úměrná času, který je automobilka ochotna zaplatit konstruktérům. Skutečnost, že je karoserie perfektně slícovaná a dveře při zabouchnutí vydávají dunivý zvuk, se tak nějak předpokládá. Ale že se zadní dveře dají otevřít do pravého úhlu a umožní tak vskutku královské nastupování, už tak samozřejmé není.

Mazda je navíc uvnitř moc hezky zpracovaná. Javorové dřevo, kůže Nappa, filigránské prošívání přístrojové desky. V ovládaní zůstává spíše konzervativní, což lze jen ocenit. Středový displej není dotykový, palubní funkce se nastavují otočným ovladačem mezi sedadly. Samozřejmě, že ty důležité mají samostatné tlačítko. Ať už jde o topení a klimatizaci nebo vypnutí pípání při překročení rychlosti.

Osmistupňový automat řadí hladce, velký motor ho nenutí k rázným změnám převodových stupňů. Brzdy se vyznačují delikátním dávkováním a řízení přesností, kterou mají všechny mazdy v genech. Velmi příjemným překvapením je však podvozek. Zatímco menší CX-60 začínala s uskákanou zadní nápravou (to se teď po faceliftu mění), s CX-80 je jízda příkladně plavná. A to navzdory skutečnosti, že auto standardně obouvá 20″ kola a na poměry velkých SUV je podvozek relativně tuhý.

To poslední jde na ruku jízdním vlastnostem, kdy karoserie nemá tendenci se v zatáčkách přehnaně naklánět, pohon všech kol navíc pomáhá neutrálnímu chování. Pokud už jízdu po klikatých okreskách nelze vzhledem k hmotnosti a velikosti auta označit za zábavnou, tak se na nich CX-80 alespoň netrápí. Jednoznačně jí však lépe sluší dálkové přesuny, kdy při vysokých rychlostech nabídne útulnost tichého interiéru a jízdní stabilitu.

S novou Mazdou CX-80 přichází auto bez zjevných slabin, díky novému naftovému šestiválci se navíc může směle postavit zavedeným prémiovým značkám. Zájemce tu sice neobjeví nejnovější trendy v ovládání nebo velkoplošné displeje, i rozmanitost příplatků je omezená. Při pohledu do ceníku všech zúčastněných se to však jeví jako prkotina.