Procenta takových zásilek významným způsobem rostou u koupě na dobírku. Objednateli se to může prodražit a nehraje roli, jestli zapomněl, nebo je jen liknavý. Polehčující okolností nemusí být ani to, že přepravní společnost doručila balíček na jiné místo, než do jakého bylo objednáno.
Nic nedělat neznamená nic nezkazit
Jednotliví přepravci mají stanovený jasný postup pro situace, kdy se zásilku nepodaří doručit. „Když si zákazník zásilku nevyzvedne, po uplynutí úložní lhůty, o které informujeme v notifikaci, označíme ji jako nedoručenou a pošleme zpátky odesílateli,“ přibližuje Ondřej Luštinec, Group Head of PR mezinárodního holdingu Packeta, do kterého patří i přepravní společnost Zásilkovna.
Nepřevzetí zboží však neznamená automatický zánik smluvního vztahu. „Pokud si spotřebitel objednané zboží nepřevezme a dělá mrtvého brouka, porušuje své povinnosti z kupní smlouvy,“ vysvětluje Tereza Genserková z právního oddělení spotřebitelské organizace dTest, že zákazník se při koupi online zavazuje zboží vyzvednout.
„Podnikatel v takovém případě nemá právo požadovat zaplacení celé kupní ceny, neboť k převzetí zboží nedošlo, může však po spotřebiteli požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů,“ konstatuje Ondřej Preuss, zakladatel online služby DostupnyAdvokat.cz. Genserková to potvrzuje: „Pokud se spotřebitel rozhodne zboží nevyzvednout, měl by, ideálně písemně, odstoupit od smlouvy. Je však třeba pamatovat na to, že odstoupí-li od smlouvy po dodání zboží, nese náklady na dopravu zboží zpět k prodávajícímu,“ uzavírá Genserková. Také skladné se načítá až do vyřešení záležitosti a suma, kterou je prodávající oprávněn vymáhat, může i převýšit cenu zboží.
Preuss v posledních letech skutečně v těchto případech pozoruje nárůst případů vymáhání peněz. „Důvodem je především vysoký objem objednávek a s tím spojené ekonomické ztráty,“ konstatuje.
V praxi pak záleží na interní politice konkrétního prodejce, zda budou vzniklé náklady vymáhány. Například jeden z největších českých on-line obchodníků, společnost Alza, mimořádně vzniklé náklady po svých zákaznících v současnosti nevymáhá, i přesto, že je pociťuje. „Nepřevzetí objednávky pro nás znamená zejména dodatečné logistické náklady: opakovanou manipulaci se zbožím, přepravu zpět do skladu a administrativní zpracování,“ přibližuje Eliška Čeřovská, PR manažerka společnosti Alza. Dodává, že nepřevzaté zboží je následně zkontrolováno a opětovně naskladněno.
Jiní prodejci naopak volí strategii, kdy vymožením vzniklé pohledávky pověří specializovanou firmu. Genserková pak doporučuje, aby se spotřebitel nejprve obrátil přímo na e-shop a ověřil si, zda mu skutečně dluh vznikl, z jakého důvodu a v jaké výši. „Pokud zaplacení požaduje jiný subjekt než samotný e-shop, je také namístě ověřit, na základě jakého právního důvodu tak činí. V praxi může jít buď o situaci, kdy e-shop svou pohledávku postoupil třetí straně, nebo kdy třetí strana dluh vymáhá na základě plné moci udělené e-shopem,“ doplňuje právnička.
To, že možné setkání s externí vymahačskou firmou není jen teoretickou právní možností, ale reálným nebezpečím, ukazuje i situace z konce loňského roku. V předvánočním čase se na spotřebitelské organizace obrátilo větší množství osob, které prostřednictvím advokáta kontaktovala slovinská společnost Debtcollect.net. Byli vyzváni k zaplacení pohledávky, která vznikla v důsledku nevyzvednutí balíků objednaných u různých e-shopů. Ukázalo se, že záležitost je sporná. Jmenovaná společnost na svých webových stránkách deklaruje, že se skutečně na vymáhání tohoto typu pohledávek zaměřuje. Avšak zatímco někteří z oslovených uznávají, že skutečně v minulosti nějaké zboží objednali a následně nepřevzali, jiní zapomenutou objednávku kategoricky vylučují.
Spotřebitelská organizace dTest, která na celý případ upozornila, zdůrazňuje, že slovinská společnost musí doložit plnou moc, na základě které zastupuje údajně poškozený e-shop, nebo dokázat, že došlo k převodu pohledávky. Za problematické dTest považuje, že vymáhá i náklady, které vznikly v souvislosti s mimosoudní činností advokátní kanceláře, která firmu zastupuje. Spotřebitelská organizace v této souvislosti odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, že náklady na mimosoudní zastoupení advokátem při vymáhání pohledávky jsou vymahatelné jen tehdy, pokud se věřitel nejprve sám a bez úspěchu pokusil dluh vymoci.
Plný box smlouvu neruší
Přepravní společnost má obvykle právo umístit balík do jiného výdejního boxu, než jaký zákazník zvolil. Umožňují jí to obchodní podmínky. K náhradnímu doručení musí být objektivní důvody a zásilka by měla být umístěna na nejbližším možném výdejním místě, ani to však podle českého práva neospravedlňuje jeho nepřevzetí, pokud je člověk informován. „Je třeba si uvědomit, že spotřebitel se nachází ve dvou odlišných právních rovinách. Kupní smlouvu uzavírá on s prodejcem, zatímco přepravní smlouvu ve standardním e-shopovém modelu uzavírá zpravidla s přepravcem prodejce, nikoli spotřebitel,“ vysvětluje Preuss.
Když objektivní důvody neexistují, může se kupující domáhat některých práv vyplývajících z vadného plnění, například nároku na slevu. „Pokud se bavíme o situaci, kdy si spotřebitel objednal zboží z e-shopu a smlouvu o přepravě uzavíral s přepravní společností právě tento e-shop, je za včasné a řádné doručení zboží odpovědný právě e-shop, protože povinnost dodat zboží je splněna dojitím zboží do místa dodání,“ popisuje Genserková. Poškozený by se tedy měl obrátit na daný e-shop, který je v takovém případě oprávněn uplatnit reklamaci u svého smluvního partnera na dopravu.
Právo na nepřevzetí zásilky ovšem nevzniká ani tak. V krajním případě se kupující domáhá práv za vadné plnění a současně čelí následkům nesplnění smluvní povinnosti.
