Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
Slovensko se stává nečekaným hitem mezi středoškoláky, kteří vyrážejí do zahraničí v rámci programu Erasmus+. Zájem o tuto destinaci v posledním roce výrazně vzrostl: láká především blízkostí i jazykovou srozumitelností. V meziročním srovnání je sousední země rekordmanem. Ke svému výjezdu do zahraničí si Slovensko v roce 2025 zvolilo o 300 středoškolských studentů více a 142 zájemců přibylo také z řad odborného vzdělávání a přípravy. Tím Slovensko v žebříčku oblíbenosti předběhlo Německo.
„Vedle geografické blízkosti hraje významnou roli i kulturní a jazyková podobnost, která snižuje bariéry pro první zahraniční zkušenost,“ vysvětluje mluvčí Domu zahraniční spolupráce (DZS) Marek Bartoš. Dodává, že často hraje roli i to, že ne všichni vyučující a mistři odborných škol mají vysokou úroveň cizího jazyka. To dělá Slovensko jednodušším na organizaci. Navíc cesty nejsou pouze o vylepšování jazykových dovedností. „Samotný výjezd do zahraničí má zásadní dopad na osobní rozvoj účastníků i fungování škol,“ dodává Bartoš.
Dlouhodobou jedničkou zůstává Španělsko
Přestože Slovensko rychle roste, dlouhodobě nejoblíbenější destinací zůstává Španělsko. V roce 2025 tam vyjelo 2661 studentů a učňů.
Studentka pražského gymnázia strávila čtyři měsíce v menším městě nedaleko Granady. „Musela jsem poslat motivační dopis a pak jsme měli takový lehčí pohovor ve škole,“ přiblížila. Do Granady odcestovala se spolužáky z druhého a třetího ročníku. „Bylo to fajn a takové volné. Nejvíce jsem se tam naučila španělštinu. A když jsme chtěli, mohli jsme tam i hodně cestovat,“ dodává.
Erasmus+ na školách: stáže, kurzy, spolupráce
Letos je do programu Erasmus+ zapojeno 120 gymnázií a dalších 374 organizací v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, tedy středních odborných škol a učilišť. Školy mohou organizovat nejen výjezdy studentů, ale mohou se taky zapojit do vzdělávacích kurzů pro učitele nebo do stínování pracovníků v partnerských školách.
Například žáci druhých a třetích ročníků Střední školy Edvarda Beneše se mohou aktuálně účastnit dvoutýdenní odborné stáže ve Španělsku nebo v Polsku. Tyto stáže často probíhají přímo ve firmách, kde si studenti zkoušejí práci v reálném prostředí. „Máme smlouvu na 24 výjezdů, ještě ale není naplněný celý projekt,“ sdělila zástupkyně ředitele Gabriela Procházková. Škola je do programu zapojena poprvé, žádost jako takovou však podávala již potřetí.
Studentů, kteří chtějí vyjet, je víc než financí
Zájem o program Erasmus+ výrazně převyšuje dostupný rozpočet. „Aby bylo možné financovat všechny kvalitní projekty, bylo by potřeba rozpočet navýšit zhruba 2,5krát,“ uvádí Bartoš.
Jen v roce 2024 tak nemohlo vyjet přes dvanáct tisíc žáků a studentů. Výjezdy jsou z velké části financovány z evropských fondů, přičemž program obvykle pokrývá cestovní náklady, ubytování a část životních výdajů, což zajišťuje dostupnost i pro studenty z méně majetných rodin.
Zapojují se i školy bez předchozích zkušeností
Bartoš z DZS upozornil, že okruh zúčastněných škol se dlouhodobě rozšiřuje. „Do programu se každoročně zapojují i úplní nováčci, tedy instituce, které doposud s Erasmem+ neměly zkušenost,“ podotkl.
Takovým nováčkem je například i Gymnázium Brno, Křenová, které je zapojeno teprve druhým rokem. „Snažíme se rozšířit portfolio zahraničních výjezdů a Erasmus+ nám dává tuto možnost a i ty výjezdy financuje,“ vysvětluje ředitel Gymnázia Brno, Křenová Miroslav Marek. Letos poprvé vyjíždí z gymnázia i studenti, předchozí rok to byli pouze pedagogové. „Partnerské školy jsme hledali sami, nejvíc na facebooku nebo jiných sociálních sítích,“ vysvětluje Marek.
Na facebooku si hledá partnerské školy už od roku 2015 také Gymnázium Českolipská. Většinou z něj do zahraničí posílají skupiny po deseti studentech a dvou učitelích. Za školní rok 2024/2025 tak z gymnázia vyjelo sbírat zkušenosti šedesát studentů na týden a čtyři studenti na čtrnáct dnů. Počet vyjíždějících žáků se u nich podle Jitky Janečkové, hlavní koordinátorky školy, zvyšuje. „Momentálně je ale čím dál tím těžší sehnat studenty, kteří jsou ochotni se omezit na úkor toho, že u nich bude týden bydlet kamarád z cizí země a budou tomu muset na ten týden obětovat své soukromí,“ vysvětluje Janečková jiný aktuální problém.
Od dvoutýdenních stáží po několikaměsíční pobyty
Erasmus+ středoškolákům nabízí různé typy výjezdů. Nejčastější jsou ty krátkodobé v délce několika dní až týdnů, typicky odborné stáže nebo skupinové výměny. Přibývá ale i delších individuálních pobytů, které mohou trvat až několik měsíců. Aby se školy mohly do programu Erasmus+ zapojit, musí získat akreditaci nebo žádat o konkrétní projekty. Akreditace umožňuje pravidelné výjezdy, zatímco u jednotlivých projektů musí školy o podporu žádat opakovaně – a navíc nemají jistotu, že uspějí.
Žádosti mohou podávat i zřizovatelé škol, například města nebo kraje, a to prostřednictvím takzvaných akreditovaných konsorcií. „Díky tomu se do programu mohou zapojit i školy, které by samostatně neměly dostatečné kapacity,“ nastínil Bartoš.
