Rakušané urychlí cestu Čechům do Chorvatska. V takzvaných IG-L zónách, které se zavedly ve snaze zlepšit čistotu ovzduší, mohla jet rychleji pouze bezemisní auta, pro ostatní platil limit 100 km/h. Nová vláda toto opatření ruší.
Nová zemská vláda v rakouském Štýrsku urychlí Čechům cestu do Chorvatska. Zruší dálniční limit 100 km/h v tak zvaných IG-L zónách. Ten na vybraných úsecích dálnic A2 a A9 její předchůdci zavedli kvůli ochraně čistoty ovzduší.
Odstranění rychlostního limitu patří k jedněm ze základních programových priorit vlády tvořené koalicí populistických a krajně pravicových Svobodných (FPÖ), kteří ve Štýrsku vloni vyhráli volby, a Rakouské lidové strany ÖVP. Svůj plán oznámil nový zemský hejtman Mario Kunasek (FPÖ) v únoru letošního roku s tím, že nechá přezkoumat, jestli toto omezení má na kvalitu ovzduší vůbec vliv.
„Jsme velká spolková země. Ve Štýrsku lidé potřebují auta. Hlásíme se k automobilové dopravě. Od zítřka zahájíme hloubkové šetření, které přezkoumá význam takového rychlostního omezení,“ prohlásil tehdy Kunasek.
V polovině března pak úřady oznámily výsledky zmíněného šetření s tím, že štýrští řidiči budou osvobození od „Lufthunderter“ (ve volném překladu stovka kvůli ovzduší), jak se rychlostnímu limitu 100 km/h v těchto IG-L zónách přezdívá.
Od roku 2020 nedošlo podle úřadů k překročení imisních limitů škodlivin a přísnější normy, které budou od roku 2030 vyžadovány Evropskou unií, stejně nejsou dosažitelné současnými opatřeními, mezi něž právě rychlostní omezení patří. Spolková země proto má pracovat na celé škále nástrojů, které emise sníží, patřit mezi ně má i podpora obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti.
Co je zóna IG-L?
IG-L zóny omezují rychlost na určitých úsecích silnic a dálnic. Snahou je snížit škodlivé emise, zejména NOx a jemné prachové částice. Omezení se může měnit a o aktuální rychlosti informují tabule. Vozidlům se spalovacím motorem, která v zóně překročí rychlost, hrozí dokonce vyšší pokuta než obvykle. Některé IG-L zóny zakazují i vjezd starším dieselovým vozům.
Kromě toho může zemská vláda podle potřeby přijmout kompenzační opatření, které vyváží nárůst emisí způsobený zvýšením rychlosti. Měření úrovně škodlivin má i proto nadále pokračovat.
„Data jasně ukazují, že můžeme řidičům ulehčit a stovku skutečně zrušit,“ oznámil Kunasek s tím, že zemský ministr životního prostředí Hannes Amesbauer (FPÖ) začne na příslušných opatřeních pracovat bez dalšího odkladu.
Zatím se tedy přesně neví, kdy přesně stovky z dálnic zmizí. Zástupci FPÖ počítají s tím, že to bude během několika týdnů, o celé záležitosti ani nemusí hlasovat zemský parlament.
Německý magazín auto motor und sport alespoň již vypočítává, že zrušení omezení se dotkne celkem 94 kilometrů dálnic. Konkrétně A2, směřující do Maďarska, a A9, která míří do slovinského Mariboru. „Stotřicítka“ se na ně vrátí takřka po dvaceti letech. Do teď zde takto rychle mohla jezdit jen elektrická a vodíková auta, která měla výjimku kvůli své lokální emisní čistotě.
Kroky zemské vlády si již vysloužily kritiku strany Zelených, kteří považují zrušené rychlostních limitů za ideologicky motivované. „Zdravotní následky pocítíme během příštích let,“ komentovala rozhodnutí Sandra Krautwaschlová, která v zemském parlamentu vede frakci Zelených. Se zrušením omezení nesouhlasí ani zástupci komunistické KPÖ, podle nichž úspora času řidičů nevyváží dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel.
Svobodní mají rychlost rádi
Ač je Rakousko proslulé striktním přístupem k dodržování často i relativně striktních rychlostních limitů, populistická a krajně pravicová strana Svobodných šla v tomto ohledu vždy proti proudu.
V roce 2018 nechal ministr dopravy Norbert Hofer právě za FPÖ testovat zvýšení rychlostního limitu ze 130 na 140 km/h na dálnici A1. Inspirovalo to tehdy i české politiky, jmenovitě Dana Ťoka, ministra dopravy za ANO. Po výměně vládní garnitury v roce 2020 ale došlo k přehodnocení pilotního projektu a ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová za stranu Zelených ho nechala zrušit.
Během ledna letošního roku se nicméně v Rakousku opět začalo mluvit o plošném zvýšení rychlosti na 150 km/h. Jednat o něm měli Svobodní s Rakouskou lidovou stranou. Plán kritizovaly organizace jako Verkehrsclub Österreich, podle níž by způsobil jen nárůst emisí oxidu uhličitého, zvýšení rizika dopravní nehody, zároveň by ale řidičům nepřinesl nikterak zásadní úsporu času.
Dálniční „stopadesátku“ si nicméně Rakušané budou moci přibližně od poloviny roku zajet vyzkoušet za hranice na českou dálnici D3 mezi Tábor a České Budějovice. V lednu to oznámili ministr dopravy Martin Kupka a šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Vyšší rychlostní limit než standardní „stotřicítku“ tu v případě dobrých povětrnostních podmínek povolí proměnné dopravní značky.
