O zachování chovu medvědů na zámku se snaží vedení Českého Krumlova. Reaguje na loňské rozhodnutí památkářů, podle kterých mají tato zvířata z hradů a zámků zmizet do roku 2030. Starosta šíří petici, kastelán zase svolává odborníky i ochránce zvířat na seminář o tom, za jakých podmínek by bylo možné chov medvědů udržet. Změnu naopak vítají aktivisté, podle nichž zvířata v hradních příkopech trpí.
Zámek v Českém Krumlově vyniká svou historií i půvabem. Ostatně je díky tomu už 33 let na seznamu UNESCO. Má ale ještě jeden unikát – své medvědy. Nejstarší Marii Terezii už je třicet, společnost jí v posledních letech dělají devítiletí Vilém a Polyxena. Ti zde našli útočiště poté, co je celníci v roce 2017 zabavili na pražském letišti.
Tuto trojici ale pravděpodobně v příštích letech čeká stěhování. Národní památkový ústav, který zámek v Českém Krumlově spravuje, loni v létě oznámil, že s chovem medvědů chce do roku 2030 přestat.
„Jednak se logicky proměňuje přístup k chovu šelem a je dán větší důraz na prostředí, ve kterém jsou šelmy drženy. Dalším důvodem je, že Národní památkový ústav není organizace specializovaná na chov šelem/medvědů, ale jejím primárním úkolem je řádná péče o svěřené kulturní památky a je zřejmé, že v této oblasti je ještě hodně co dělat,“ vysvětlila Aktuálně.cz mluvčí Národního památkového ústavu Blanka Černá.
Už dříve památkáři uvedli, že zvířata přestěhují do přírodních rezervací, které spravují nadace Stiftung für Bären a Bears in mind. Rozhodnutí se ale setkalo s nevolí části veřejnosti i kastelánů či vedení přilehlých měst a obcí. A protesty nyní nabírají na síle.
Vedení Českého Krumlova nastartovalo petici za zachování chovu medvědů na zámku. Její internetovou verzi do vydání článku podepsalo přes 1600 lidí. Ti žádají úřady, aby nechaly dožít medvědy v „jim známém a bezpečném prostředí“.
„Medvědi na zámku v Českém Krumlově nejsou předmětem chovu, obchodu či cirkusové atrakce. Jde o útulek zvířat v nouzi, které český stát odebral nelegálním dovozcům či chovatelům a Ministerstvo životního prostředí ČR je umístilo na zámku v Českém Krumlově s cílem zajistit jim vhodné místo k životu,“ uvedl v pondělí na městské facebookové stránce starosta Alexandr Nogrády (ANO).
Krumlovští medvědi. | Foto: Jakub Plíhal
Podle něj zdejší hradní příkop, ve kterém medvědi žijí, svou „rozlohou, technickým vybavením, bezpečností, veterinárním dohledem a každodenní péčí odpovídá příslušným předpisům“. Připomenul také, že medvědi se zde chovali už v 16. století. Zámek tak bude usilovat o udělení výjimky pro chov a certifikát záchranné stanice.
Jasněji by mělo být zhruba za měsíc. Na 15. dubna svolal kastelán Pavel Slavko odborný seminář, na kterém se setkají zástupci památkářů, ministerstva, zoologických zahrad i ochránců zvířat. „Cílem je objektivně zhodnotit podmínky, ve kterých medvědi žijí, a určit, zda je možné zajistit jejich péči i nadále,“ oznámil starosta.
Památkáři se zatím nechtěli vyjadřovat, zda jsou otevření udělení výjimky pro krumlovské chovatele. „Otázka je předčasná a je zřejmě důsledkem spíše iracionálních emocí kolem tohoto tématu nežli výsledkem racionální diskuse o vhodnosti držení medvědů v takzvaných medvědáriích státních hradů a zámků. Je smutné, že se z tématu zbytečně stává více politické téma,“ uvedla mluvčí památkového ústavu Blanka Černá.
Proti ukončení chovu protestuje i Petr Mol, starosta obce Točník. Právě tamní hrad už je spolu s Krumlovem jediným ve správě Národního památkového ústavu, kde se medvědi dodnes chovají.
„Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají,“ uvedl Mol v petici, kterou v době vydání článku podepsalo několik desítek lidí.
Medvědům příkop nestačí, míní aktivisté i odborníci
Proti chovu medvědů na hradech a zámcích se v minulosti vyjadřovali někteří odborníci a ochránci. Spolek OBRAZ – Obránci zvířat například roce 2022 zveřejnil video, na kterém podle aktivistů medvěd Jiří z Konopiště vykazuje známky frustrace. „Napište zámku Konopiště, že si nepřejete utrpení dalších medvědů. Ať skoncují s touto nehumánní tradicí,“ vyzývali aktivisté své sledující.
Zástupce spolku Pavel Buršík nyní na dotaz Aktuálně.cz uvedl, že OBRAZ změnu podporuje. Hradní příkopy podle něj nemohou šelmám poskytnout důstojné životní podmínky.
„Medvěd se v přírodě pohybuje na obrovském teritoriu a žije velmi pestrým životem, to mu hradní příkop nemůže dopřát. Dává také smysl, že se Národní památkový úřad rozhodl, že se chce zaměřit na smysl své existence, tedy na péči o národní památky, zatímco péči o velké šelmy přenechá raději povolanějším,“ uvedl Buršík.
Kurátor chovu savců v Zoo Brno Matyáš Bernardy řekl loni ČTK, že ačkoli mohou být některé zámecké a hradní příkopy pro medvědy vyhovující, moderní expozice v zoologických zahradách jim nabídnou lepší podmínky k životu.
„Na rozdíl od hradů, které se zaměřují na celou škálu jiných činností, zoologické zahrady se zabývají především péčí o zvířata. To znamená, že mají mnohem rozsáhlejší tým lidí, kteří se o zvířata starají a neustále se vzdělávají v posledních poznatcích o správné péči, a mají k dispozici veterinární personál a vybavení přímo v areálu,“ uvedl Bernardy.
Ještě před pár měsíci mohli turisté vidět medvědy kromě Českého Krumlova a Točníku ještě na dvou dalších zámcích ve správě Národního památkového ústavu. Medvěd Jiří, který obýval příkop na Konopišti, už si ale od prosince zvyká na život v ostravské zoo. A koncem ledna zaniklo i medvědárium v Náchodě poté, co uhynul medvěd Ludvík.
