Sokolské jednoty v řadě malých měst a obcí nemají peníze na provoz nebo případnou rekonstrukci zastaralých budov. Majetek proto často převádějí do vlastnictví radnic. Například Bystřice nad Pernštejnem za pomoci krajské dotace investuje přes sedmdesát milionů korun do výstavby nové budovy. Naopak v Luhačovicích funkcionalistickou budovu město zrekonstruovalo a získalo za to cenu, ale zřídilo v ní základní uměleckou školu.
Za měsíc už z devadesát let staré budovy sokolovny v Bystřici nad Pernštejnem nezbydou ani základy. Na demolici pracuje deset lidí deset hodin denně. Poslední sportovci ji opustili asi před dvěma lety. Mimo jiné je k tomu donutil zničený strop a dřevomorkou poškozené trámy. „Do šaten zatékalo, sprchy byly nevyhovující, děti tam už nechtěly chodit. To byl jeden z hlavních důvodů. A ten druhý bylo obrovské navýšení cen energií,“ řekl starosta TJ Sokol Bystřice nad Pernštejnem Michal Kurfürst.
Chybělo také zázemí pro úspěšné šermíře, kteří teď trénují v jiných tělocvičnách. Za rok a půl se na místo vrátí, až bude hotová nová sokolovna. „Odhadem by byla cena rekonstrukce a cena nové budovy podobná. Kdybychom rekonstruovali, mohli bychom se dostat i výše,“ vysvětlil starosta Bystřice nad Pernštejnem Martin Horák (nez.).
Bude tam cvičebna na tradiční šerm, na stolní tenis, na aerobik a další sporty. Součástí novostavby budou také učebny pro dům dětí a mládeže.
„V žádném případě by nebylo možné tu budovu z našich vlastních finančních zdrojů opravit. Ani vedení České obce sokolské na tohle žádné vyčleněné peníze nemá,“ poznamenal Kurfürst. „Zasáhlo město, protože je to místo, kde bychom nechtěli jiné aktivity než sportovní a kulturní,“ řekl starosta obce.
V Česku jsou stovky historických sokoloven
Podobný postup zvolilo víc samospráv na Vysočině. Například Přibyslav začne venkovním areálem, chystá investice za zhruba osmdesát milionů korun. V celém Česku je asi osm stovek sokoloven. Opravena byla zatím jenom malá část z nich.
Před dvěma lety v říjnu dokončily rekonstrukci historické budovy sokolovny Veverské Knínice na Brněnsku. Budova, která sloužila jako sportovní a kulturní sál, byla ve velmi špatném stavu. Stavební práce vyšly na více než osmnáct milionů korun.
„Budova byla opravdu v žalostném stavu, stavební úpravy za necelých devadesát let její existence nebyly nikdy uskutečněny komplexně. Za dřevěným ostěním bylo ukryté zborcené zdivo, v kotelně pod jevištěm vystoupala voda kvůli zalití hliněné podlahy betonem a na mnoha místech řádily dřevokazné houby,“ popsala starostka Zuzana Armutidisová (nez.).
I v tomto případě se sokolové dohodli s obcí na převedení budovy do obecního majetku formou daru. Díky tomu, že byla budova ve vlastnictví obce, pak mohly Veverské Knínice na rekonstrukci a přístavbu žádat o dotace. Z celkových nákladů ve výši více než dvaceti milionů korun se podařilo získat desetimilionovou dotaci od ministerstva pro místní rozvoj a dotaci v celkové výši půl milionu korun od Jihomoravského kraje.
V Luhačovicích sokolové předali budovu radnici před čtyřmi lety. Ta ji za třicet milionů korun přebudovala na základní uměleckou školu, která byla v provizorních prostorách. Loni dokonce získala rekonstrukce historické budovy sokolovny v Luhačovicích hlavní cenu v prestižní soutěži Stavba roku 2024 Zlínského kraje v kategorii Realizace projektů měst a obcí.
Opravy starých budov nejsou jednoduché
Sokolovna v Lovčičkách na Vyškovsku se měla loni v létě rozšířit, místo toho část spadla. Zhroutila se štítová zeď budovy. Naštěstí nebyl při pádu zdi nikdo zraněn. Zbytek stavby se podařilo hasičům stabilizovat, na místě zasahovali několik hodin. Nakonec musela být budova zdemolovaná celá.
Oprava historické sokolovny v Krnově se zase prodraží podle odhadů až o dvacet milionů korun. Stála by tak okolo devadesáti milionů. Oprava památkově chráněné budovy začala v roce 2023, hotovo by mělo být na jaře 2026. Rekonstrukci ale provázejí komplikace. Loni stavbaři odhalili první nedostatečné konstrukce. Pak se staveništěm v září prohnala povodeň a zničila některé provedené práce. Znovu se například musely pokládat podlahy. Nyní sondy odhalily další nedostatečně pevné konstrukce.
„Na současnou dobu jsou některé původní konstrukční prvky poddimenzované a vykazují hluboké defekty, což v řadě případů zjišťujeme až nyní v průběhu stavby. Rozsáhlý průzkum včetně většího množství sond nebylo možné provést předem, jelikož objekt byl během zpracování projektové dokumentace stále v provozu,“ vysvětlil vedoucí oddělení investic Jan Šrubař.