Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.
Počátky knihovny sahají už do 16. století, zprvu sloužila především potřebám akademické obce. „Před 250 lety knihovna poprvé umožnila přístup i široké veřejnosti a začala plnit roli skutečně veřejné instituce,“ řekla její mluvčí Elena Šenková.
„Předtím to vypadalo opravdu jinak, knihovna sloužila řádu Tovaryšstva Ježíšova a studentům, kteří si půjčovali knihy prezenčně. Profesoři si maximálně brávali knihy na ubikace, ale stále byli v koleji,“ dodala historička knihovny Petra Kubíčková.
„Knihovna sídlila v kostele sv. Kláry, v dnešním Vlastivědném muzeu, pak se přestěhovala do Teologické fakulty. Nakonec v roce 1936 do budovy Národní banky, bývalé Rakouské banky, ve které sídlí hlavní budova dodnes. Důležitá je rekonstrukce Červeného kostela a nový depozitář v Olomouci-Hejčíně,“ vyjmenovala. Červený kostel je už dva roky součástí knihovny jako olomoucké kulturním centrum.
Unikátní výpůjční kniha
Výstava v Červeném kostele nyní představí vzácné exponáty, historické dokumenty i dobové ilustrace. Expozice shrnuje klíčové momenty vývoje knihovny od jejího otevření veřejnosti v roce 1775 po současnost. Tematické panely a archivní materiály představí důležité etapy historie, včetně zmíněných změn sídel, dopadů zásadních historických událostí či vzniku Národní knihovny.
Zvláštní pozornost je věnována dvěma výstavním vitrínám. První ukáže unikátní výpůjční knihu, dosud nikde nevystavenou, se stovkami podpisů významných návštěvníků, jako byli císař Ferdinand I., František Palacký, Josef Mánes, František Jan Mošner, Josef Kajetán Tyl nebo Jaroslav Seifert.
Na jedné straně knihy je k vidění asi třináct podpisů Josefa Dobrovského. „Měl knihy půjčené i několik měsíců. Ale vždy je v pořádku vrátil. Bylo to v letech 1779 až 1780, kdy působil tady na Hradisku (pozn. red. klášter),“ řekla Kubíčková. Druhá vitrína nabídne výběr z knihovnické literatury včetně děl teoretiků, jako byli Zdeněk Václav Tobolka, Jiří Mahen či Jaromír Borecký.
„Příběh knihovny, která od svého založení podporuje vzdělávání a kulturní rozvoj, přibližují vzácné exponáty, historické dokumenty a dobové ilustrace. Výstava také ukazuje roli knihovny při konfiskaci klášterních knih po josefínských reformách, její význam jako krajského centra meziknihovních služeb i moderní digitalizační projekty,“ řekla Šenková.
„Pokladnice vzdělanosti i živý organismus“
Zásadním milníkem příběhu instituce byl podle historika knihovny Lubomíra Novotného rozpad monarchie a vznik Československa v roce 1918. „Nastoupil nový český ředitel Bohuš Vybíral – člověk který v knihovně pracoval už od roku 1913, pak byl správcem a ředitelem byl až do roku 1948. Provedl ji všemi bouřlivými etapami naší historie. Je nejvýznamnější osobností knihovny dvacátého století,“ poznamenal Novotný.
„Chtěli jsme ukázat, že Vědecká knihovna v Olomouci je nejen pokladnicí vzdělanosti a kultury, ale také živým organismem, který se neustále rozvíjí spolu se společností,“ poznamenala ředitelka knihovny Iveta Ťulpíková. Výstava přiblíží návštěvníkům také osobnosti, které knihovnu formovaly, mecenáše, badatele a proměny čtenářských služeb, díky nimž si instituce uchovává roli živého kulturního centra i v 21. století.
Knihovna dnes spravuje téměř dva a půl milionu knihovních jednotek a patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím České republiky. Výstava bude pro veřejnost otevřena od 14. května do 29. srpna.
