Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Sněmovní rozpočtový výbor už minulý týden podpořil návrhy na přesuny, které přišly z výborů, v celkovém objemu asi 1,3 miliardy korun. O všech pozměňovacích návrzích i o rozpočtu jako o celku rozhodnou poslanci při jeho schvalování začátkem prosince. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v úvodu jednání oznámil, že nebude návrhy komentovat. Chce k nim nyní zpracovat stanovisko.

Většinu návrhů na přesun peněz předložili opoziční poslanci. Jejich šance na jejich schválení není příliš vysoká. Naopak šanci na schválení mají úpravy koaličních poslanců, které jsou již v rámci vlády předjednané. Jedná se například o předlohu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na navýšení platů pro pracovníky bezpečnostních sborů a návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na navýšení platů zaměstnanců uvnitř justice.

Rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Jeho základní parametry schválila sněmovna na konci října a už je nemůže měnit. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že otazníky v rozpočtu se týkají jeho malé části. Sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje. Po středečním jednání vlády řekl, že se koalice může v dalších dnech dohodnout na podpoře některých návrhů pro přesun peněz v rámci navrženého rozpočtu, konkrétnější ale nebyl. Rozpočet jako celek označil za kvalitní a prospěšný pro Česko a vyzdvihl výši investičních výdajů.

Návrh na škrty v rozpočtu Úřadu vlády

Andrej Babiš (ANO) spolu s Alenou Schillerovou (ANO) navrhl přesun 400 milionů korun z rozpočtu pro Úřad vlády do oblasti rozvoje sportu. Kritizoval hospodaření úřadu a růst jeho výdajů. Naopak Jakub Michálek za Piráty požádal o navýšení rozpočtu Úřadu vlády pro oblast strategické komunikace státu.

Schillerová poukazovala na nesrovnalosti v rozpočtu, na které začátkem října upozorňovala už Národní rozpočtová rada. Jde například o sporný odhad příjmů z prodeje emisních povolenek nebo peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie. Tomio Okamura (SPD) vládě vyčítal, že posílá peníze do zahraničí, například americkým zbrojovkám.

Někteří poslanci chtějí peníze brát z vládní rozpočtové rezervy. Například Richard Brabec (ANO) navrhl přesunout v rozpočtu 50 milionů korun na programy na ochranu životního prostředí a krajiny. Peníze by měly být využity například na sázení stromů a budování tújí.

Stanjura však upozorňoval na to, že rezerva nesmí klesnout pod zákonem stanovenou hranici, což je pro příští rok 6,981 miliardy korun. Rezerva musí představovat aspoň 0,3 procenta plánovaných celkových výdajů a vláda ji navrhla ve výši osm miliard korun.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) chce převést v rozpočtu ministerstva kultury 34 milionů korun z příspěvků na provoz příspěvkových organizací na odkup 15 automobilů Praga do vlastnictví Národního technického muzea. Skupina koaličních poslanců chce přidat z vládní rozpočtové rezervy 670 milionů korun na protidrogovou politiku.

Poslankyně SPD Marie Pošarová navrhuje přidat celkem 13,5 miliardy korun na podporu bydlení. Vzít je chce z peněz na podporované zdroje energií. S jedním z největších převodů přišel její stranický kolega Jan Hrnčíř. Chce odebrat 35 miliard korun z odvodů do rozpočtu EU a přesunout je do vládní rozpočtové rezervy na kompenzace poplatků za obnovitelné zdroje energie a růstu cen regulované složky elektřiny pro domácnosti a firmy a na zvýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství a nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. Miliardu na bydlení chce přidat i poslanec ANO Milan Wenzl.

Piráti, kteří jsou nyní v opozici, navrhli kromě jiného vytvořit celostátní program dostupnosti hygienických pomůcek ve školách. „Chybějící hygienické pomůcky pro dívky ve školách vedou k horší školní docházce a ke zbytečnému opouštění výuky,“ píšou ke zdůvodnění svého návrhu. Poukazují na úspěšný pilotní program v Ostravě.

Podíl.
Exit mobile version