„Roli hraje i to, že to bylo hodně brutální a násilný,“ vysvětluje influencer zabývající se korejskou kulturou David Pham celosvětový úspěch seriálu Hra na oliheň (Squid Game). „Druhá série je 50 na 50, buď to bude wow, nebo flop,“ dodává.
Spotlight Generace – David Pham | Video: Michaela Lišková
Hra na oliheň se stala nejsledovanějším seriálem na Netflixu nejen v Česku, ale první místa obsadila i v dalších 94 zemích a stala se globálním fenoménem. „Myslím si, že to bylo tou odlišností oproti normálnímu světu a i tím, kdy to vyšlo, v době covidu,“ vysvětluje Pham.
Korejci vnímali seriál jinak než Češi, i kvůli tomu, že dětské hry ze seriálu znají. „Brali to jinak i v souvislosti s tím násilím – to je tam zobrazováno docela běžně. My, Češi, na to nejsme tolik zvyklí na rozdíl od nich,“ popisuje influencer.
Hra na oliheň podle Phama spoustě lidem dovolila vystoupit z komfortní zóny. „Přišlo mi, že se hodně mladých lidí stydělo za to, že poslouchají třeba k-pop nebo je baví k-dramata (jihokorejské televizní seriály, které se vyznačují poutavými příběhy a výraznou estetikou). Báli se o tom mluvit, protože to lidé vnímali kontroverzně a že si o nich pak společnost bude myslet, že jsou divní,“ říká Pham.
„Díky Hře na oliheň se to konečně normalizovalo a ti lidé se už přestali stydět,“ dodává influencer s tím, že si myslí, že takové vnímání korejské kultury je specifické pro Evropu celkově, ale v Česku to lze vnímat silněji.
Co spojuje oblíbené korejské počiny, jako je Hra na oliheň a oscarový snímek Parazit, co na nich lidi baví? Jaký vliv měla Hra na oliheň na popularizaci korejské kultury ve světě? Vnímají mladí Jihokorejci seriál spíše jako zábavu nebo jako společenskou kritiku? Dozvíte se ve videu v úvodu článku.
