Nový projekt aliance si dává za cíl ochranu zemí, které sdílejí společnou hranici s Ruskem a Běloruskem. NATO chce Moskvu odradit od útoku – a to tím, že v pohraničí vybuduje kompletní obranný systém využívající nejen konvenční jednotky, ale i moderní technologie. Podle Lowina se jedná především o vytvoření robotizované či automatizované zóny – nepřítel tak při jejím překonání ztratí moment překvapení i tempo.
Na vzniku konceptu se podílely americké ozbrojené síly ve spolupráci s univerzitami a pobaltskými státy. Celkem stojí na několika základních pilířích – rozsáhlé síti senzorů umístěných na zemi, ve vzduchu, na satelitech i v kyberprostoru. Tato síť má zahrnovat radary, akustické a optické senzory i čtyřnohé kráčející roboty. Data ze zařízení pak v reálném čase analyzuje umělá inteligence a okamžitě je sdílí se všemi členskými státy NATO.
Dalšími nezbytnými prvky jsou automatizovaná zóna působení (oblast bez trvalé přítomnosti vojáků, kde na narušitele okamžitě reagují autonomní systémy), předběžné rozmístění materiálu (navýšení zásob munice a zbraní v blízkosti hranic), stálá přítomnost jednotek (udržení konvenčních sil, které technologie doplňují, ale nenahrazují) a cloudové bojové sítě (digitální „nervový systém“, který propojuje lidi a stroje do jednoho týmu).
Válka bez vojáků? Ne tak úplně
S plánem se diskutuje i etická stránka celého konceptu. Lowin pro welt.de zdůraznil, že etické standardy NATO zůstávají neměnné – i když umělá inteligence pomáhá s bleskovým vyhodnocením situace, konečné rozhodnutí o použití zbraně musí vždy učinit člověk. Hlavním účelem zóny tak zůstává umožnit první fázi bitvy bez přímého kontaktu vlastních vojáků s nepřítelem, a tím šetřit životy a získat čas.
Generál zároveň odmítl představu, že by roboti nahradili živou armádu kompletně. „Území dobývají vojáci, města osvobozují vojáci. Na konci je to vždy voják proti vojákovi, což vidíme i na Ukrajině,“ vysvětlil generál pro web.
Žádné masové přesuny civilistů
Strategie by se rovněž neměla dotknout života civilistů v dotčených oblastech – masové vysídlování obyvatel se tak podle generála nechystá. Součástí se ale mohou stát přirozené překážky, jako jsou lesy a bažiny doplněné o bunkry či protitankové příkopy. Technická zařízení by pak prošla aktivací až v případě bezprostředního ohrožení, právě kvůli minimalizaci dopadu na běžný civilní život.
Samotná realizace projektu je nyní v rukou jednotlivých členských států. Ty stojí před rozhodnutím, jak se do digitálního štítu zapojí – první prvky systému už ale aliance v některých úsecích nasazuje a testuje.
