Vrah šéfa velké zdravotní pojišťovny použil podomácku vyrobenou zbraň, kterou vyrobil za pomoci 3D tiskárny. Ve Spojených státech s ním v současnosti probíhá soud. Zbraně z 3D tiskárny se však objevily i v Česku. Policie za jejich výrobu v létě zatkla českého mladíka. Puškař a odborník na 3D tisk Jakub Dražan nicméně říká, že celoplastová pistole je velmi nepřesná a navíc vystřelí jen jednou.

Nakolik je pro policii možné zbraň z 3D tiskárny vysledovat, pokud by si ji někdo vytiskl doma?

Technologií 3D tisku je nepřeberné množství. Stejně tak materiálů, ze kterých lze tisknout. My se budeme bavit primárně o FDM tiskárnách na plastové filamenty, které stále zažívají ohromný boom a má je dnes každý druhý doma. To, že si nějaký prototyp plastové zbraně vytisknete, ať už se za tím skrývá vlastní návrh, nebo stažený z internetu, se samozřejmě nikdo nedozví, pokud se sami nepochlubíte.

Teoreticky se to může v některých případech dozvědět výrobce tiskárny, pokud jste data do tiskárny nahrával přes cloud, ale to je jiná story. Pokud se bavíme o tom, že byste s takovou zbraní něco provedl a policie ji poté našla, tak si troufám tvrdit, že nelze nic identifikovat. Nyní se ale bavíme o zbraních obecně. Takže uvedená slova platí stejně pro tisk nože, sekery, kladiva nebo i palné zbraně, na kterou narážíte. Pokud byste si ale pořídili například sériově vyráběnou samonabíjecí pistoli, tak i když by jí byly pozměněny identifikační znaky, nebylo by těžké určit výrobce či model.

Můžete si to představit takto – když na tiskárně vytisknete autíčko a pohodíte ho v rukavicích na ulici, někdo ho najde a zrovna na něm nebude váš podpis, nezjistíte majitele ani toho, kdo na počítači zmáčkl tlačítko print. Dá ale se předpokládat, že pokud by někdo tiskl komponenty ke zbrani, pravděpodobně využije připravená data dostupná na internetu. Pokud byste takový výrobek zkoumal podrobněji, nebude těžké zjistit, zda se jedná o internetovou předlohu. Tu stahujete z veřejného serveru a tady už si dokážu představit cestičku k tiskaři, který si model stáhl a zhmotnil.

Ono vlastně bude asi jednodušší například opravit znehodnocenou zbraň či si ji sám vyrobit, že?

V podstatě ano. Záleží na šikovnosti daného člověka. Ale i plastová zbraň bude muset mít určitou část kovových dílů. Například aby bylo možné iniciovat zápalku náboje, což je prvopočátek výstřelu, nebude vám plastový úderník stačit. Koneckonců, občas se lámou i ty kovové.

Jde na 3D tiskárně vyrobit kvalitní hlaveň s vývrtem?

Počáteční tlak, který vzniká v hlavni po iniciaci náboje, je tak vysoký, že si nedovedu představit rozumné odolné plastové provedení. Hlaveň, respektive její vývrt slouží vymetení střely a zajištění její rotace a stabilizace. Takový vývrt by se při tlaku a teplotě, která uvnitř vznikne, pravděpodobně zničil už během prvního výstřelu. Pokud střelu jen vyženete tlakem z hlavně bez odpovídající rotace, pravděpodobně okamžitě ztratí přesnost i energii.

Pokud by taková zbraň dokázala vůbec vystřelit, bylo by to efektivní na velice krátkou, spíše kontaktní vzdálenost. Neumím si moc představit, jak by na běžné FDM tiskárně bylo možné zbraň dimenzovat do rozměrů běžné palné zbraně, aby vydržela více než jednu ránu.

Existují ale různé druhy tiskáren a materiálů i technologií. Ty pak mají nejen odlišné možnosti, ale i ceny, které se pohybují od statisíců po miliony.

Existují ovšem i poloautomatické pušky, například FGC-9, které lze částečně vytisknout na 3D tiskárně…

Devadesát procent dnešních samonabíjecích pistolí má plastové rámy. A jestli rám vytisknete na tiskárně nebo ho vyrobíte v tlakové formě, je jen otázkou technologie. I ta FGC-9 je 3D tištěná jen částečně, namáhané výkonné díly jsou z kovu. Prakticky všechny dnešní pistole nebo pušky jsou z části plastové. Pak je tu ale procento dílů, které musí být z materiálu vysoké odolnosti, a to tištěný plast na FDM tiskárně rozhodně není.

Zbraň, kterou byl koncem loňského roku v USA zavražděn šéf velké zdravotní pojišťovny, také byla vyrobena 3D tiskem jen částečně…

Ano, přesně tak. 3D tisk je fenomén. Ale pokud budete umět se dřevem lépe než s 3D tiskárnou, bude pro vás jednodušší si rám takové zbraně vytesat ze dřeva.

V kterém případě tedy dává smysl použít 3D tisk místo dřeva?

Tisk je jednodušší, pohodlnější a levnější. Vzhledem ke klesající zručnosti populace a vyšší míře počítačové gramotnosti odpověď je, myslím, jasná. Dřevo vyžaduje zručnost a cit. Obojí za vás zastoupí tiskárna, které jenom řeknete, jak to má vypadat. Podívejte se například na dnešní lovecké pušky nebo brokovnice. Klasiky mají dřevěné pažbení. Pokud ale chcete snížit výrobní náklady či navýšit kapacitu výroby, to samé pažbení vám ze vstřikolisu vypadne 50krát za dobu výroby jednoho dřevěného.

Pokud se budeme bavit v trestněprávní rovině, může takovou zbraň chtít vyrobit a použít někdo, kdo by ji chtěl například pronést skrze detektory kovů. Byl by to spíše nástroj msty. Ale nemůže z toho vzniknout vražedný nástroj, který byl šel použít při tragédii, jako byla ta na pražské filozofické fakultě.

V Česku se za deset let, co 3D tištěné zbraně existují, objevilo jen málo případů, kdy by se s nimi někdo nelegálně ozbrojoval. U nás to tak problém nebude, že?

Přesně tak. Není ani důvod. Pokud si někdo chce pořídit zbraň, tak má rozumné legální možnosti. Pokud si ji chce pořídit pro nelegální účely, je to něco jiného. Ale myslím si, že většinou jde o impulzivní činnost a typicky se nejedná o jedince, kteří by chtěli trávit mnoho času přípravami.

Jak se osobně díváte na to, že plány k 3D tištěným zbraním jsou veřejně dostupné?

Je to něco, na co není dnešní svět nebo spíše legislativa úplně připraveny. Je zbytečné řešit problémy tam, kde nejsou, a 3D model k palné zbrani nebo k ptačímu krmítku jsou pro internetová úložiště rovnocenné nuly a jedničky. Samozřejmě – jak s tím pak naloží lidé, je druhá věc.

Můj osobní názor je, že není reálné účinně cokoliv omezovat nebo zakazovat. A kdyby se to stalo, problém si najde objížďku tohoto omezení nebo zákazu. Jde spíš o to, aby lidé neměli důvod či motivaci takové věci použít. To už je ale úplně jiné téma než 3D tisk.

Podíl.
Exit mobile version