Exploze tisíců pagerů a výbuchy dalších komunikačních zařízení v Libanonu, které Hizballáh připsal Izraeli a které si vyžádaly čtyři desítky obětí a několik tisíc zraněných, dál vyostřily dlouholetý konflikt mezi židovským státem a militantním šiítským hnutím. Izrael následně bombardoval libanonské pozice Hizballáhu, při tomto útoku bylo zabito mnoho členů vedení tohoto hnutí včetně jeho vůdce Hasana Nasralláha. Začátkem října armáda židovského státu zahájila v Libanonu pozemní operaci. Mimořádně napjatou situaci v regionu sledujeme v on-line přenosu.
Odborníci pro časopis Newsweek řekli, že koordinovaná operace s pagery podtrhuje změnu dynamiky na světových bojištích, kde tradiční taktiky stále více ustupují vyspělým technologiím, jako jsou výbušná zařízení a kamikadze drony řízené umělou inteligencí – často s využitím spotřební elektroniky.
Analytik v oblasti obrany Hamze Attar uvedl, že moderní válka se nyní zaměřuje na ochromení digitálních a elektronických systémů protivníka. Nespoléhá se pouze na konvenční vojenskou taktiku, ale přesouvá se z tradičních bojišť ke kybernetickým a tajným operacím.
„Izrael zahání Hizballáh do kouta a ukazuje, že není schopen zajistit ani své vlastní operace. Hizballáh je sice známý tím, že je kyberneticky obezřetný, ale tato situace vysílá jeho příznivcům opačný signál. V Libanonu, kde je kvůli krizi s elektřinou nutné spoléhat se na zařízení napájená z baterií, jsou lidé nyní opatrnější než kdy jindy,“ řekl Attar.
Analytik zdůraznil rostoucí zranitelnost civilní infrastruktury vůči stále sofistikovanějším kybernetickým útokům. „Pokud by se hackerům podařilo prolomit systémy letadel, čelili bychom globální katastrofě, kdy by letadla padala z oblohy. Je to děsivá představa, ale jako výzkumník jsem to očekával už dávno,“ tvrdí Attar.
Současný útok poukázal na klíčovou slabinu moderního válčení: závislost na dlouhých, volně propojených globálních zásobovacích řetězcích. Tato rostoucí složitost znamená, že do dodavatelských řetězců je zapojeno více subjektů na více místech, což ztěžuje dohled a odpovědnost.
V případě útoku na pagery se zdálo, že zařízení pocházejí od tchajwanské společnosti. Ta ale uvedla, že ve skutečnosti je vyrobil maďarský subdodavatel s licencí na používání její značky. „Myšlenka, že věci lze zachytit a manipulovat s nimi, je dnes již dobře známá. Tento mezinárodní dodavatelský řetězec vytváří zranitelná místa,“ řekl bezpečnostní technolog Bruce Schneier.
Zpravodajská operace Izraele je podle Newsweeku jen posledním příkladem toho, jak technologie bez zásahu člověka mění podobu válčení. Židovský stát už v roce 2020 použil robota s umělou inteligencí řízeného na dálku přes satelit, aby spáchal atentát na íránského špičkového jaderného vědce. Autonomní drony jsou zase stále více schopny operovat s minimálním lidským zásahem, vyhledávat nepřátele a provádět přesné údery bez přímé kontroly operátora.
Rychlá integrace umělé inteligence na bojišti vyvolává paralely s vývojem jaderných zbraní. Někteří odborníci tuto situaci označují za „Oppenheimerův moment“ pro umělou inteligenci. Jde o klíčovou událost, při níž přelomová technologie nebo vědecký objev dosáhnou úrovně pokroku, který má dalekosáhlé důsledky pro lidstvo.
