Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
Dvacetimilionová andská země v posledních týdnech zažívá rozsáhlé nepokoje a silniční blokády, které organizují podporovatelé exprezidenta Moralese a hlavní politické osobnosti MAS. Střety s bezpečnostními složkami si zatím vyžádaly šest mrtvých a okolo tří set zraněných. Mezi mrtvými jsou i policisté. Konflikty se odehrály zejména ve městech Cochabamba a Potosí, protesty ale probíhají i v dalších částech země.
Silniční blokády v zemi probíhají od 2. června, ale 16. června byly pozastaveny v rámci „humanitární pauzy“, aby mohlo dojít k vyšetření úmrtí. K jejich „nestrannému a důkladnému“ vyšetření vyzval i úřad OSN pro lidská práva.
Příznivci Moralese, jenž stál v čele země od ledna 2006 do listopadu 2019, vyšli do ulic na protest proti rozhodnutím Nejvyššího volebního tribunálu, který zamítl jeho kandidaturu s odůvodněním, že jeho politická platforma Pan-Bol, kterou začal formovat po svém formálním odchodu z MAS, postrádá právní subjektivitu. A proti rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil limit dvou mandátů. Bývalý prezident tak nemůže 17. srpna usilovat o svůj čtvrtý mandát v čele státu.
- Evo Morales je bývalý bolivijský odborový předák a byl vůbec prvním prezidentem Bolívie domorodého původu.
- Narodil se v roce 1959 do chudé ajmarské rodiny. V mládí pásl lamy, poté se zapojil do odborového hnutí pěstitelů koky.
- V 90. letech stál u vzniku politické platformy MAS. Do parlamentu byl zvolen v roce 1997.
- V prezidentských volbách zvítězil roku 2005 a vládl do roku 2019.
- Jako prezident prosazoval například znárodnění energetického sektoru, posílení práv původních obyvatel a práva pěstitelů koky.
Zdroj: Encyclopedia Britannica
Limit mandátů
Ten samý Ústavní soud přitom v roce 2019 omezení počtu mandátů zrušil, přestože to Bolivijci v referendu odmítli. Díky tomuto rozhodnutí tak mohl Morales ve stejném roce úspěšně kandidovat na funkci hlavy státu. Jeho zvolení, které provázel výpadek ve sčítání hlasů, však vyvolalo občanské protesty a armáda spolu s opozicí vyzvala Moralese k rezignaci a odchodu do exilu.
Prezidentské křeslo tehdy převzala opoziční politička Jeanine Áñezová, která zemi dovedla k řádným volbám, ve kterých opět vyhrál kandidát MAS Arce. Za jeho vlády se mohl Morales vrátit z exilu zpět do země.
Protestuje se i kvůli ekonomické krizi
Ačkoliv za částí současných demonstrací stojí příznivci Moralese, v zemi vedle toho probíhají protesty, které jsou ekonomicko-sociálního charakteru a reagují na zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, zdůraznila politoložka Vališková.
„Tyto protesty jsou zcela legitimní. Bolívie čelí akutní ekonomické krizi v podobě vysoké inflace, nedostatku dolarů, výpadkům v zásobování pohonnými hmot. Chybí i základních produkty,“ popsala s tím, že „pro nejzranitelnější vrstvy společnosti je současná situace dlouhodobě neudržitelná“.
Podle ní tak nelze současné dění redukovat pouze na otázku Moralesovy kandidatury. „Problémy jsou hlubší a jsou strukturálního charakteru,“ dodala. Zároveň upozornila na paradox, že nejradikálnější a nejvíce destabilizující akce přicházejí právě od Moralesových stoupenců, kteří blokádami měst a silnic dále zhoršují hospodářskou situaci.
V prokletí přírodních zdrojů
Za současným ekonomickým modelem Bolívie stojí právě vládní hnutí MAS, která je u moci od roku 2006. Hospodářství andské země je postavené na příjmech z exportu nerostných surovin, zejména zemního plynu, a na následné redistribuci těchto příjmů prostřednictvím rozsáhlých sociálních programů.
Tento přístup sice přinesl krátkodobé zlepšení životní úrovně části obyvatelstva, zároveň ale prohloubil strukturální závislost země na exportních komoditách a zabrzdil jakýkoliv pokus o diverzifikaci ekonomiky, popsala Vališková. Bolívie se tak ocitla v pasti takzvaného prokletí přírodních zdrojů, dodala.
O tom, jaké kroky k posílení ekonomiky učinil současný prezident Arce, který se do funkce dostal v roce 2020, není příliš informací. V případě Bolívie totiž například existuje problém, kdy vládní webové stránky či portály státních institucí dlouhodobě nefungují a nebo jsou netransparentní a „je tedy obtížné hodnotit jeho kroky“, vysvětlila politoložka.
Nicméně Arce, který je dnes mnohými kritizován za ekonomické problémy země, seděl v křesle ministra financí v Moralesově vládě a stál za ekonomickým modelem, který je s vládou MAS spojený. Na rozdíl od Arceho však mohl exprezident během své vlády čerpat z vysokých cen zemního plynu.
Jedna strana, dva tábory
Do této složité ekonomické situace, nejvážnější od roku 1985, kdy zemi sužovala hyperinflace, navíc zasahuje rozkol uvnitř nejsilnější bolivijské strany MAS. Ten propukl mezi bývalými spojenci Moralesem a Arcem. Jejich spor rozdělil stranu i její voliče na dva tábory.
Kořeny má přibližně v první polovině mandátu Arceho, kdy se tento politik postupně emancipoval z pozice Moralesova následovníka v samostatného politického aktéra na pozadí sporů o vedení vlády i hnutí.
Ačkoli bývalý prezident z vládní strany odešel v únoru tohoto roku, nadále si udržuje vliv na celostátní politické dění i na fungování strany, protože mezi členy i voliči MAS má mnoho podporovatelů a následovníků. A přestože ani jeden z nich nekandiduje, oba nadále výrazně ovlivňují politické dění i samotné volební klání.
- Hnutí za socialismus (MAS) je bolivijská levicová strana, která vznikla z původní platformy zastupující zájmy pěstitelů koky a domorodých a rolnických organizací.
- Z této platformy se v roce 1997 oddělilo křídlo kolem Evo Moralese. Do čela státu se MAS dostalo v roce 2006 s nástupem Moralese jako prvního domorodého prezidenta.
- U moci hnutí setrvalo až do jeho rezignace v listopadu 2019 a znovu zvítězilo ve volbách v roce 2020 s kandidátem Luisem Arcem.
- V posledních letech je strana rozdělená na dvě frakce: stoupence Moralese („evisté“) a příznivce Arceho („arcisté“).
- Strana klade důraz na sociální spravedlnost, práva původních obyvatel a státní kontrolu nad přírodními zdroji.
Zdroj: Wikipedia
Skrývání Moralese
Vliv na rozkol měly mimo jiné i Moralesovi skandály, které poškozovaly i pověst Arceho. Jedná se zejména o vydání zatykače kvůli údajnému vztahu z nezletilou. Podle Vališkové tedy nejde o ideologický rozkol, ale o mocenský a osobnostní konflikt.
Právě kvůli strachu ze zatčení se Morales od října skrýval v malém městečku v regionu Chapare, kde ho před zatčením chránili lidé z řad domorodého obyvatelstva pěstitelů koky.
Nejdéle sloužící lídr země popírá, že by spáchal jakýkoli zločin. Tvrdí, že soudní případ je součástí plánu současné vlády na jeho politické zničení. „Jejich jediným úkolem je ukončit Evův život,“ prohlásil Morales v rozhovoru s novináři britského deníku The Guardian, kteří ho v jeho úkrytu navštívili.
Napětí v MAS je dlouhodobé
Vališková však upozornila, že určité pnutí uvnitř samotné MAS lze pozorovat již delší dobu a nelze jej omezit jen na současný spor mezi Moralesem a Arcem, ačkoli k němu také přispěl.
Strana totiž původně vznikla jako zdola budované široké spojenectví, které bylo tvořené převážně chudými indiánskými komunitami, pěstiteli koky (takzvanými cocaleros), zemědělci, ale i částí střední třídy, která usilovala o restrukturalizaci státu. „Jejich společným cílem byla nová ústava,“ sdělila Vališková.
Postupem času se však začaly prosazovat sektorové zájmy, mezi nimiž Morales nedokázal vždy efektivně vyvažovat, mnohé z nich navíc stály v přímém rozporu. „Výrazně se to projevilo při implementaci nové ústavy v roce 2009, kdy vláda upřednostnila některé skupiny na úkor jiných,“ přiblížila politoložka.
Dalším zdrojem pnutí se navíc stalo zařazování takzvaných invitados (hostů) na kandidátky MAS. Jednalo se o lidi zvenčí, kteří neprošli strukturami občanské společnosti, ale byli na kandidátky zařazeni díky své odbornosti a zkušenostem. Jejich počet rostl, což posilovalo vnitřní napětí, které však za Moralesova personalizovaného vedení nebylo tolik patrné, vysvětlila Vališková.
Morales si tak díky svému charisma, zkušenostem z odborů a minulosti bojovníka za legalizaci pěstování koky udržoval podporu napříč různými segmenty společnosti, což mu umožňovalo balancovat mezi zájmy jednotlivých sektorů stále lépe než jeho nástupci.
Volby bez jasného favorita
Ačkoli má tedy rozkol uvnitř MAS hlubší kořeny, teprve nyní se poprvé projevuje na úrovni prezidentského souboje, jelikož se hnutí nedokázalo postavit za jednoho kandidáta reprezentujícího bolívijskou levici.
„Dnes například vidíme, že jednotliví aktéři spjatí s MAS kandidují prostřednictvím jiných subjektů,“ upozornila Vališková. Je tak pravděpodobné, že Moralesovi příznivci nebudou hlasovat pro kandidáta, který by ztělesňoval jinou frakci uvnitř hnutí, případně pro zcela jiný směr, byť stále pod hlavičkou MAS, dodala.
- Volby jsou naplánované na 17. srpna 2025.
- Voliči vybírají prezidenta a viceprezidenta, 130 poslanců dolní komory (Cámara de Diputados) a 36 senátorů horní komory (Cámara de Senadores).
- Mandát všech zástupců je na pět let a volební účast je povinná.
- Prezident je volen přímo většinovým systémem s možností druhého kola. K vítězství v 1. kole musí kandidát získat alespoň 50 procent hlasů, nebo alespoň 40 procent hlasů a náskok 10 procent před druhým kandidátem. Pokud nikdo takový výsledek nezíská, koná se druhé kolo mezi dvěma nejúspěšnějšími. To je případně naplánované na 19. srpna 2025.
- Do dolní komory je šedesát tři poslanců voleno většinovým systémem v jednomandátových obvodech, šedesát poslanců je voleno poměrným systémem v devíti departementech v rámci uzavřených kandidátek, sedm křesel je rezervováno pro zástupce původních obyvatel.
- Do horní komory jsou voleni čtyři senátoři za každý z devíti departementů, a to poměrným systémem podle uzavřených kandidátních listin D’Hondtovou metodou, přičemž se mandáty přidělují na základě výsledků prezidentských voleb.
Zdroj: Wikipedia
Do srpnových prezidentských voleb bylo nakonec zaregistrováno deset kandidátů. Podle průzkumu televize Unitel zveřejněného 1. června má největší podporu středopravicový podnikatel Samuel Doria Medina s devatenácti procenty, těsně následovaný pravicovým exprezidentem Jorge Quirogou s osmnácti procenty.
Nejsilnější levicový kandidát a současný předseda senátu Andrónica Rodríguez má podle průzkumu 14,2 procenta. Tento mladý politik s vazbou na Moralese a MAS byl přitom původně z kandidatury vyřazen z technických důvodů. Podporovatelé Rodrígueze v něm vidí jedinou šanci, jak může rozštěpené MAS porazit pravicovou opozici a zachránit si politickou dominanci, kterou si strana udržovala po desetiletí, a to i přesto, že mladý politik za MAS nekandiduje, upozornil deník The Washington Post.
MAS si totiž za svého kandidáta vybralo Eduarda del Castilla, který byl do ohlášení své kandidatury členem Arceho administrativy. Podle zmíněno průzkumu ho podporuje asi 2, 3 procenta populace.
„Na levici i pravici vidíme roztříštění na tři nebo čtyři hlavní kandidáty,“ popsal pro Buenos Aires Herald profesor politologie na Texas A&M University Diego Von Vacano. Podle něj lze očekávat, že dojde ke druhému kolu voleb, ve kterém proti sobě bude stát levicový a pravicový kandidát.
„Lze tedy říci, že srpnové volby nebudou tak poklidné, jak jsme byli zvyklí v éře Moralesovy dominance,“ shrnula Vališková.
Dodala také, že letošní volby budou výjimečné i generační obměnou kandidátů, kdy se kromě Rodrígueze do popředí dostává například starostka města El Alto Eva Copa ajmarského původu či Castillo. Naopak na druhé straně politického spektra se znovu uchází o prezidentský úřad zkušený kandidát a „stálice bolivijské politiky“ Samuel Doria Medina.
