Německo nese jistou vinu za rozpoutání ruské války proti Ukrajině, říká v rozhovoru bývalý východoněmecký disident a poté dlouholetý poslanec Bundestagu za křesťanské demokraty (CDU) Arnold Vaatz. Podle něj ale nikdo nemůže po Berlínu chtít, aby vyslal vojáky do možné budoucí mírové mise na Ukrajinu, protože by to evokovalo Hitlerovu éru.

Vaatz byl v Praze hostem debaty, pořádané Centrem transatlantických vztahů při CEVRO univerzitě.

Kritizoval jste politiku Angely Merkelové vůči Rusku už v době, kdy vládla jako kancléřka. Trváte na tom i dnes?

Samozřejmě, nemám důvod měnit v tomto ohledu názor. A dokonce jsem přesvědčen, že politika Angely Merkelové má značný podíl na ruské válce proti Ukrajině. Když v roce 2014 Rusové vytvořili takzvané republiky v Doněcku a Luhansku, Merkelová sice podpořila Ukrajinu, ale kategoricky se stavěla proti jakýmkoliv dodávkám zbraní Kyjevu. Později argumentovala tím, že toto rozhodnutí zamezilo eskalaci války. Já si ale myslím, že ruské vedení získalo jistotu, že se Německo nepostaví Rusku na odpor. A tím pádem že se nepostaví na odpor nikdo v Evropě.

Kreml tradičně považuje za pro sebe podstatná stanoviska Německa a Francie, to je pro něj Evropa. Když Němci rozhodli, že nepošlou Kyjevu zbraně, v Kremlu si to vyložili tak, že jim nehrozí nebezpečí, ať udělají na Ukrajině cokoliv.

A co plynovod Nord Stream?

Německo a německý průmysl se stal zajatcem levných ruských energií, hlavně ruského plynu. S odkazem na to Merkelová odmítala jakoukoliv diskusi o zbrojní pomoci Ukrajině. Prosadila výstavbu plynovodu Nord Stream 2 i přes velký odpor pobaltských zemí a Polska – s tvrzením, že jde o soukromý byznysový projekt. Ale tak tomu nebylo, byl to především ruský státní projekt. Od Ruska to byl strategický krok, který měl zajistit, že Německo neudělá nic, co není Kremlu po vůli. Podpořila to německá sociální demokracie (SPD), strana Die Linke a také moje strana – křesťanští demokraté (CDU). Vláda spolkové země Meklenbursko – Severní Pomořansko, kde plynovody Nord Stream ústily, se chovala de facto jako německá filiálka Kremlu.

Další chybou Německa v tomto období bylo systematické oslabování a decimování bundeswehru, německé armády.

Nejsem příznivcem konspiračních teorií, ale při pohledu zpět musím říci, že dva němečtí kancléři za sebou se chovali jako opravdu zkušení a šikovní agenti Kremlu: Angela Merkelová a před ní Gerhard Schröder.

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Arnold Vaatz

  • Narozen v roce 1955 v Durynsku v NDR
  • Na konci osmdesátých letech se zapojil do disidentského hnutí v NDR, patřil ke skupině kolem básníka Reinera Kunzeho
  • V letech 1992 až 1998 byl v saské vládě ministrem pro životní prostředí a regionální rozvoj
  • V letech 2002 až 2021 byl poslancem Bundestagu za křesťanské demokraty (CDU)
  • Patřil k politikům, kteří kritizovali politiku sbližování a ekonomické spolupráce s Ruskem

Zdroj:
Martin Novák

Dokáže se Německo a německý průmysl rychle vrátit na dřívější úroveň i bez levných ruských energií?

Německé problémy jsou hlubší, nejde pouze o energie. Máme nízkou porodnost a není možné novou pracovní sílu získávat jen migrací. Nemáme dost lidí pro práci v řemeslech, průmyslu, dopravě. V krizi je i německé školství: produkuje mnoho lidí, kteří pak v praxi nemají odpovídající uplatnění na pracovním trhu.

Dovedete si představit, že by se němečtí vojáci podíleli na mírových silách střežících možnou linii příměří na východní Ukrajině? Z plánů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa vyplývá, že by nárazníkové pásmo měli hlídat evropští vojáci…

Ne, to nedovedu. Kvůli zatížení historií, druhou světovou válkou. Ruská propaganda by zneužívala této historie a dělala by „haló“ z toho, že němečtí vojáci jsou znovu na Ukrajině. Musí tam být síly ze zemí, jež nestály v minulosti proti Rusku. Dovedu si představit Brity. Dovedu si představit, co já vím, Indonésany nebo Jihoafričany. Nechci moc spekulovat. Ale Moskva by určitě hlásala do světa nějaké paralely mezi německou přítomností na Ukrajině a Hitlerem, o tom nepochybuji.

V únoru jsou v Německu parlamentní volby. Vypadá to, že vaše CDU vyhraje, ale Alternativa pro Německo (AfD) ji dohání. Podle nových průzkumů je rozdíl mezi nimi jen šest procent: 29 pro CDU a 23 pro AfD. Co je hlavní příčinou růstu popularity této strany?

Alternativa pro Německo má teď výhodu. Říká, že nebyla nikdy ve vládě a nepodílela se tak na politice, která zemi dostala do problémů, na cenách energií, na migraci a tak dále. To jí pomáhá získávat hlasy.

Co se týká, řekněme, větší nechuti lidí ve východních spolkových zemích, tedy na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR), posílat Ukrajincům zbraně, tak to do jisté míry souvisí právě s historií NDR. Lidé tam z minulosti mají zkušenost s ruskými nebo sovětskými vojáky na svém území. Proto dnes někteří říkají něco v tom smyslu, že my víme, čeho jsou Rusové schopni, radši je nedrážděte podporou Ukrajiny.

Lídr CDU Friedrich Merz řekl, že vylučuje koalici s Alternativou pro Německo, ale minulý týden poslanci obou stran hlasovali společně pro rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky…

Německé tradiční a etablované strany vytvořily kolem AfD jakousi zeď. Ale nemyslím si, že by to mělo znamenat, že poslanci těchto stran nemohou někdy hlasovat stejně jako ti z AfD. Ta zeď spíše pomáhá Alternativě pro Německo získávat další hlasy. Upřímně, mně se nelíbí, když někdo říká, že AfD jsou náckové a nelze s nimi vůbec hlasovat nebo se bavit. Pro taková tvrzení neexistuje důkaz. Co mně osobně vadí na této straně, je fakt, že je proruská. To je důvod, proč bych s ní nedělal koalici.

Video: Merkelová obvinila Putina z mocenských her

Merkelová obvinila Putina z „mocenských her“ kvůli jejich setkání v roce 2007 | Video: Reuters

Podíl.