Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.

„Neuvidíme Velký třesk, ale uvidíme jeho následky, a dozvíme se tak něco o počátku vesmíru,“ ujasnil hlavní vědec mise Jamie Bock.

SPHEREx, který z kalifornské základny do vesmíru vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX, má za příštích šest měsíců díky infračerveným senzorům a širokému zornému poli zmapovat celou vesmírnou oblohu. A protože senzory jsou schopné rozlišit i 102 barev neviditelných lidským okem, umožní to vytvořit dosud nejbarevnější a nejobsáhlejší mapu vesmíru.

Teleskop sice nenasnímá galaxie do nejmenších detailů jako větší a složitější Hubbleův či Webbův vesmírný dalekohled, ale bude se soustředit na celkovou záři, kterou vytváří celá řada galaxií, včetně těch nejranějších, které vznikly po velkém třesku. Měl by tak nasbírat data o více než 450 milionech galaxií a více než 100 milionech hvězd v galaxii Mléčná dráha.

Velký třesk je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání. Původně posměšné označení velký třesk (anglicky Big Bang) označuje počátek tohoto rozpínání a zjednodušeně ho připodobňuje k explozi. Dnes se jedná o všeobecně přijímanou kosmologickou teorii o vzniku a vývoji vesmíru a protiklad k opuštěným teoriím stacionárního vesmíru.

Během dvou let má zařízení o kuželovitém tvaru a váze 500 kilogramů, které stálo 488 milionů dolarů (11,2 miliardy korun), celou vesmírnou oblohu zmapovat čtyřikrát. V Mléčné dráze bude SPHEREx pátrat také po vodě a dalších složkách života v ledových mračnech mezi hvězdami, kde vznikají nové hvězdné soustavy.

Podíl.
Exit mobile version