Spor na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění neutuchá. Kvůli palestinským vlajkám na budově školy v den výročí teroristického útoku Hamásu se ozvali senátoři i tváře české umělecké scény. Vody rozvířil režisér Jan Hřebejk, který tvrdil, že děkan FAMU David Čeněk požádal o policejní ochranu, a zmínil i „ulítlé mam*dy“. Škola nařčení odmítla, Hřebejk pak zveřejnil částečnou omluvu.
Celý konflikt začal 6. října, kdy se na několika budovách českých uměleckých škol včetně FAMU objevily palestinské vlajky, na některých místech pokračovala i o den déle. Do akce iniciativy Prague4PalestineYouth se zapojili rovněž studenti UMPRUM či AVU.
Reakce veřejnosti byla nicméně rychlá – zatímco podle některých lidí šlo přinejmenším o necitlivou reakci vzhledem k výročí krvavého teroristického útoku v Izraeli, jiní rovnou mluvili o formě antisemitismu.
Vše vyústilo v otevřený dopis adresovaný vedení vysokých škol, který podepsali známí čeští umělci, absolventi FAMU, UMPRUM a AVU či vědci. Mezi nimi jsou například režisér Jan Svěrák, architekt a herec David Vávra, grafický designér Aleš Najbrt či režisér Jan Hřebejk, který v pátek zmínil údajný posun ve sporu s palestinskými vlajkami.
„Děkan FAMU David Čeněk si objednal policejní ochranku v reakci na protestní dopis bývalých absolventů. Stát platí policii, aby zajistila bezpečí zbabělce, kterému hrozí napadení od Šteindlera (herec a scenárista Milan Šteindler – pozn. red.) se Svěrákem nebo od Mosadu (izraelská tajná služba – pozn. red.),“ uvedl Hřebejk v příspěvku na sociálních sítích.
Podle něj také Akademický senát FAMU posílá na výslech před etickou komisi i pedagoga Marka Boudu. Důvodem má být projekce oscarového filmu Obchod na korze a přednášku o antisemitismu, po kterém se měli někteří studenti cítit uraženi. „To jenom aby bylo jasno, co za ulítlé mam*dy se tam teď pohybuje,“ poznamenal režisér.
Mluvčí školy Klaudie Osičkova ale uvedla, že k ničemu takovému nedošlo. „Pan děkan ani policie k tomu nemají žádný důvod,“ uvedla webu iDnes.cz s tím, že FAMU akorát přišlo několik výhrůžných e-mailů, kterými se strážci zákona začali zabývat.
Po nařčení přišla omluva
Spekulace následně vyvrátil také děkan Čeněk. „Ne, to není pravda – žádnou policejní ochranu nemám. Naší prioritou zůstává klid, bezpečí a důvěra uvnitř fakulty. Slova některých lidí, například Jana Hřebejka, považuji za velmi nebezpečné lži a pomluvy, které bohužel pouze přispívají k napětí,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Hřebejk posléze uznal, že jeho informace zřejmě nebyla přesná. „Děkan si pouze stěžoval, že po našem protestním dopise dostává výhružky smrtí. Lže, nebo přehání, ale co už,“ konstatoval režisér na síti X.
Čeňkovu obhajobu, že palestinská výzdoba se vázala k zahájení akademického roku a jen shodou okolností to trefila na 7. října, označil za „výmluvu level Filip Turek“, který je pod palbou kritiky za své někdejší nenávistné příspěvky.
„Policejní ochranu ale prý nemá, jestli o ni zažádal, nevím. Čerpal jsem pouze z mailů mezi pedagogy FAMU,“ napsal na obhajobu Hřebejk a poté obvinil děkana, že dělá čistku mezi pedagogy a zaměstnanci fakulty.
„Omlouvám se tedy za informace, které byly nepřesné, ale na podstatě divného ovzduší na FAMU to nic nemění,“ podotkl na závěr svého příspěvku.
Policie o ochraně mlčí
O krátkodobou policejní ochranku může požádat jakýkoliv občan České republiky, pokud nabude pocitu, že mu hrozí závažné riziko. O tom, zda bude udělena, rozhoduje krajské ředitelství.
„Při rozhodování o poskytnutí ochrany se vždy posuzuje, zda nelze existující riziko eliminovat použitím běžné policejní činnosti nebo zda je nutné použít specializovaný institut krátkodobé ochrany. V odůvodněných případech lze krátkodobou ochranu poskytnout i osobám blízkým osobě, které závažné riziko hrozí,“ uvádí policie na svých stránkách.
Mluvčí pražských policistů Jan Daněk nicméně upozornil, že z bezpečnostních důvodů se nesděluje, zda daný občan obdržel ochranu či nikoliv. Odmítl tak komentovat tvrzení, že děkana FAMU nyní hlídá policie.
Jasný projev antisemitismu, reagují senátoři
Proti vyvěšení palestinských vlajek 7. října se ozvala také skupina 21 senátorů. Pro ně jde o jasný projev antisemitismu, který nelze tolerovat. Podpořili také umělce, kteří podepsali otevřený dopis adresovaný vysokým školám.
„Protestujeme proti tomu, aby v den výročí masakru Hamásu proti židovským obyvatelům Izraele byly na těchto vysokých školách vyvěšeny vlajky symbolizující teroristické hnutí. Je to naprosto jasný projev antisemitismu, který naše společnost nemůže tolerovat. Ukazuje to na nedostatky ve vzdělávání kritického myšlení na těchto prestižních školách,“ vzkázal místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS).
Expert zhodnotil třaskavou situaci
Palestinu jako stát nyní uznává téměř 150 ze 193 zemí OSN, Česko mezi nimi není. „Palestina je někým uznávaná jako stát. Takže samotná palestinská vlajka může jednoduše symbolizovat i neextrémistické proudy palestinského politického hnutí,“ vysvětlil odborník na extremismus Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity.
Jiná věc je ale kontext, ve kterém to bylo vyvěšeno,“ uvedl. Palestinské vlajky vyvěšené v den či před výročím útoku ze 7. října se řadě lidí může jevit jako neetické. „Neznám motivaci těch lidí, kteří je vyvěsili, a je možné a já to chápu, že se někteří lidé domnívají, že je vyvěsili na oslavu toho útoku. To se ale problematicky dokazuje,“ dodal Mareš.
Nejvyšší státní zastupitelství odkázalo na své stanovisko z roku 2023. V něm tehdy v souvislosti se shromážděními na podporu Palestiny uvedlo, že samotné mávání vlajkou Palestiny jako podněcování k nenávisti vůči židovskému národu posoudit nelze, ledaže by bylo doprovázeno například protižidovskou symbolikou nebo hesly.
