ČTK
Aktualizováno před 3 minutami
Čína pokračovala v okolí Tchaj-wanu druhým dnem ve vojenském cvičení, do kterého se v pátek zapojilo 62 čínských vojenských letadel a 27 lodí. Informovalo o tom tchajwanské ministerstvo obrany. Tchajwanská vláda cvičení už dříve odsoudila a vyslala své ozbrojené síly, aby čínské síly monitorovaly.
„Od pátečních 7:14 místního času (1:14 SELČ) bylo detekováno 62 letadel, z nichž 47 překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami,“ napsalo tchajwanské ministerstvo v prohlášení. Podle agentury AFP je to letos největší počet letadel pozorovaných u Tchaj-wanu během 24 hodin. Letadla spolupracovala s 27 plavidly vojenského námořnictva a pobřežní stráže, dodalo ministerstvo.
Čínská státní televize CCTV uvedla, že součástí manévrů byly simulované raketové údery i vyslání stíhaček s ostrými střelami a bombardérů.
Dvoudenní cvičení mělo „prověřit schopnost převzít kontrolu a obsadit klíčové oblasti“ Tchaj-wanu, sdělilo východní velitelství čínské armády. Reuters v této souvislosti podotkl, že Peking nikdy nevyloučil možnost použití síly s cílem dostat Tchaj-wan pod svou kontrolu.
Na Tchaj-wanu manévry nevyvolaly podle agentury AP žádné velké znepokojení a život v ulicích Tchaj-peje a dalších velkých měst pokračoval jako obvykle.
Čína manévry zahájila jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Ten v pondělí ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Později řekl, že Tchaj-wan bude nadále bránit hodnoty svobody a demokracie.
Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien obvinil Laje, že usiluje o nezávislost, spoléhá se na vnější síly a tlačí obyvatele Tchaj-wanu do nebezpečí války. „Zahrává si s ohněm,“ prohlásil Wu.
Spojené státy Čínu ve čtvrtek vyzvaly k umírněnosti a varovaly před narušením míru a stability v regionu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
