Dostanete se do roztržky na ulici nebo jste jejím svědkem a většina lidí odvrací zrak nebo si scénu točí na mobil. Málokdo pomůže. Jsou lidé tak zlí, nebo mají jenom strach?
Proč většina lidí spíše přihlíží, když jsou svědky potenciálně nebezpečné situace, aniž by sami aktivně pomohli? Podle Lucie Laitlové jde o psychology popsaný jev, tzv. efekt přihlížejícího. „Ten pracuje s tím, že čím více lidí je přítomno nějaké situaci, tím pomalejší je jejich reakční doba,“ vysvětluje Laitlová. V davu podle ní pracuje i tzv. rozpředená odpovědnost.
„Člověk si řekne, že určitě pomůže někdo jiný, že on třeba spěchá. Nebo lidé také často zrcadlí chování ostatních, což se stalo třeba vloni při požáru ve švýcarské discotéce, kdy si lidé natáčeli požár, protože to dělali i ostatní, a tím pádem měli pocit, že se asi nic neděje, místo aby vzali hasicí přístroj a začali hasit,“ upozorňuje koordinátorka vzdělávání Centra současného umění DOX. Tam v rámci programu Obyčejné hrdinství rozvíjejí schopnosti dětí ze základních a středních škol, jak reagovat v potenciálně nebezpečných situacích.
„Současné umění reaguje na problémy současného světa, a tudíž i na věci, které musíme řešit v běžném životě,“ vysvětluje Laitlová, proč se v Centru současného umění dlouhodobě věnují rozvoji psychosociálních dovedností studentů. Zásadní je podle ní bdělost. Aby si lidé všímali, co se kolem nich děje. To potvrzuje i bývalý policista a instruktor první pomoci Martin Bartl. „Tou bdělostí se rozumí třeba i to, že se rozhlídnu na perónu kolem sebe. Uvědomím si, kde jsem, co se tam děje, jaké je tam složení lidí, jestli někdo stojí na kraji zastávky a kouká se do mobilu nebo se chystá přecházet. I to může potenciálně někomu nakonec zachránit život,“ popisuje záchranář a instruktor první pomoci. Ten v rámci kurzů pro veřejnost i profesionály učí základní pravidla, jak se má člověk zachovat v potenciálně nebezpečné situaci, ale i třeba pokud se snaží pomoci zraněnému.
Zásadní jsou gumové rukavice
„V případě, že jste svědky například útoku na ulici nebo v MHD, je základ okamžitě upozornit policii. V současné době lze poslat i SMS na číslo 158, aniž byste musel telefonovat a upozornit na sebe. Zásadní je ale o situaci informovat. A pak samozřejmě musím vyhodnotit, jestli a kam můžu utéct v případě, že by byla ohrožena má bezpečnost,“ vysvětluje bývalý policista, proč je u pomoci zásadní i pravidlo zachování vlastní bezpečnosti. To podle Martina Bartla platí i u poskytování první pomoci, kde jsou podle něj zásadní gumové rukavice. Ty by měl každý nosit při sobě. „Já je nosím třeba v malém pytlíčku na klíčence nebo dámy by je měly mít jako součást obsahu své kabelky. Gumové rukavice jsou velice důležité ve chvíli, kdy potřebujete třeba někomu zastavit krvácení a zároveň tím minimalizujete možnost nějaké nákazy,“ upozorňuje.
Ve chvíli, kdy událost hlásíme záchrance nebo na policii, je podle něj zásadní uvést přesně, kde se nacházíme, co se tam děje, kolik je případně lidí zraněných a v jakém jsou stavu, potažmo jaká byla poskytnuta pomoc. Pokud nechce člověk pomáhat sám, musí přihlížející ke spolupráci namotivovat. „Účinné je vyzvat k pomoci konkrétního člověka. Vyberte si člověka z davu, který by vám v té dané situaci mohl pomoct, a napřímo ho vyzvěte, často se pak přidají i další lidé,“ radí záchranář, jak nezůstat jediným, kdo bude krizovou situaci řešit. Podle Bartla i Laitlové je dobré, když jsou lidé na řešení potenciální rizikové situace připraveni, ať už prostřednictvím absolvování nějakého kurzu nebo alespoň udržováním zmiňované bdělosti.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:36 – 02:47 Kde se bere zlo, jaké podmínky jsou pro něj ideální a jaké podmínky jsou naopak potřeba, aby lidé konali dobro? Aby se nebáli být hrdiny. A proč s tím pracují v Centru současného umění DOX.
03:25 – 07:17 Proč je dobré být na nebezpečné situace připraven, znát modelové situace a jak se v potenciálně nebezpečné situaci správně zachovat. Proč lidé v takové situaci častěji vytáhnou mobil a natáčí si ji, než aby sami aktivně pomohli? A jak funguje tzv. efekt přihlížejícího.
07:58 – 16:20 Postupoval chlapec oceněný prezidentem Pavlem správně, když skočil za kamarádem do jímky a zachránil mu tak život? Jak vyhodnotit své možnosti? Co udělat ve chvíli, kdy jsem svědkem rizikové situace například v MHD. A proč je důležité mít neustále při sobě gumové rukavice.
16:31 – 22:18 Jak správně hlásit krizovou situaci na policii nebo záchrance a co dělat v krizové situaci do doby, než pomoc dorazí. Jak případně získat kolemjdoucí nebo přihlížející, aby se zapojili do pomoci.
23:00 – 7:49 Jak naučit studenty zbavit se strachu a vystoupit z komfortní zóny. Konkrétní případy pomoci staré paní na ulici nebo spolužákovi předávkovanému medvídky HHC. Proč většina kamarádů utekla a nechala ho v situaci bez pomoci?
29:23 – 31:52 Proč je důležité být připraven na krizové situace a k čemu nám může být absolvování kursu první pomoci. Proč je i v době moderních technologií lepší naučit se čísla na policii a záchranku nazpaměť.
