Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli postupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), která se opakovaně snažila odvolat ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana kvůli údajnému střetu zájmů. Předseda odborové organizace ZO-DOSIA Miloslav Jukl oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy má v pondělí opět jednat o Romanově odvolání.
Pražské služby zajišťují svoz a zpracování odpadu zhruba pro dvě třetiny metropole. Zaměstnávají téměř dva tisíce lidí. Od roku 2018 je jediným vlastníkem firmy hlavní město. Firma má na starosti i údržbu komunikací či provoz spalovny v Malešicích, takzvané ZEVO (zařízení pro energetické využívání odpadu).
Komrsková jako důvod pro odvolání Romana uvedla, že ředitel má vazby na jednatele společnosti JAPOS-STAV, která v posledních třech letech přes rámcovou smlouvu od Pražských služeb dostala zakázky za 130 milionů korun. Podle náměstkyně za nevýhodnou cenu. Firma podle ní navíc využívá dům, který Roman vlastní.
„Je nepřijatelné, aby dodavatelská společnost, která vyfakturovala pražským službám 130 milionů korun, měla své kanceláře v sídle, které osobně vlastní pan ředitel. Podle mého názoru je ve střetu zájmů a navíc si myslím, že zakázka má znaky nehospodárnosti,“ uvedla v tiskovém vyjádření Komrsková. Dodala, že ve světle kauzy ve Fakultní nemocnici Motol ji překvapuje, že ostatní strany nepřikládají situaci dostatečnou váhu. „Podobně závažný se jeví do očí bijící střet zájmů ředitele Romana a jeho majetkových vazeb,“ prohlásila.
„Nařčení paní Komrskové o mém údajném střetu zájmů byla již minulý týden na dozorčí radě jednoznačně vyvrácena právním posudkem renomované advokátní kanceláře. Přesto vedení společnosti i nadále vnímá opakované snahy paní Komrskové zasahovat do řízení společnosti,“ reagoval Roman. Ten stojí v čele Pražských služeb přes dvacet let, je to bratr manažera, podnikatele a bývalého ředitele ČEZu Martina Romana.
Komrsková předloni kritizovala výši odměn pro členy představenstva společnosti. Ředitel tehdy uvedl, že polovinu své odměny rozdělil mezi zaměstnance.
Náměstkyně se neúspěšně pokusila prosadit Romanovo odvolání na jednání dozorčí rady před týdnem. Situace se podle Jukla od té doby nezměnila a odbory považují opakované snahy Komrskové za poslední kapku v úsilí náměstkyně zasahovat do chodu firmy. Její představenstvo a odboráři minulý týden také oslovili vedení metropole dopisy, ve kterých počínání Komrskové kritizovali.
Protest proti jednání Komrskové
Před pondělním jednáním dozorčí rady se před vysočanskou budovou firmy sešlo asi 150 zaměstnanců Pražských služeb v oranžových vestách, kteří s transparenty „Stop šikaně“, „Chceme partnera, ne škůdce“ či „Stop destrukci Pražských služeb“ proti jednání Komrskové protestovali. Náměstkyně podle nich dostatečně nehájí jejich zájmy mimo jiné v otázce valorizací mezd, která byla v Pražských službách menší než například v dopravním podniku.
„Rozhodně podporuji navýšení platů zaměstnanců Pražských služeb. Ovšem nestojí to na mém osobním rozhodnutí,“ vyjádřila se Komrsková s tím, že pokud by mělo dojít k navýšení platů zaměstnanců, muselo by o tom rozhodnout představenstvo Pražských služeb, které mají uzavřenou smlouvu s městem na deset let.
Zaměstnanci také tvrdí, že je chování Komrskové vůči firmě dlouhodobě nepřátelské a poškozuje její pověst a zájmy. Konkrétními požadavky odborářů zmíněnými v dopisu z minulého týdne jsou zastavení snah o „štěpení Pražských služeb“, navýšení rozpočtu na mzdy zaměstnanců a odebrání gesce nad PSAS Komrskové.
Komrsková uvedla, že se k zaměstnancům firmy nikdy nestavěla negativně, oceňuje jejich práci a chce se s odboráři sejít. „Od samého začátku stojím na straně zaměstnanců Pražských služeb a velmi si vážím kvalitní práce, kterou denně odvádí v ulicích za každého počasí,“ uvedla s tím, že navrhla dva termíny nejbližšího možného setkání v březnu, ale reakci od Jukla zatím neobdržela.
Společnost Pražské služby předloni vykázala zisk po zdanění zhruba 405,6 milionu korun, což znamenalo meziroční nárůst asi o 342,4 milionu. Zisk byl podle výroční zprávy rekordní a byl dán především situací na energetickém trhu a větším ziskem z prodeje elektřiny, páry či teplé vody, které produkuje spalovna v Malešicích.
