Náhrada Pandurů? Armáda chce přes 250 obrněnců, prvních osm už v roce 2028

Jak Aktuálně.cz zjistilo od několika zdrojů z ministerstva obrany a průmyslu, bylo to pro řadu lidí včetně samotných resortních úředníků poměrně nečekané překvapení. „Řadu let se tady operovalo s tím, že modernizace starších Pandurů a přikoupení nových do Hradce (lehký motorizovaný prapor v Jindřichově Hradci – pozn. red.) je téměř jistotou,“ přibližuje jeden z úředníků, který si však nepřál uvést své jméno.

Ostatně tímto směrem jde i aktuální koncepce výstavby české armády. Strategický dokument schválila vláda v prosinci 2023. Materiál uvádí, že financování modernizace 107 Pandurů se má rozběhnout příští rok, samotná upravená vozidla pak má armáda dostávat v letech 2027 až 2029.

A co se týče pořízení desítek nových obrněnců pro posádku v Jindřichově Hradci, koncepce uvádí, že desítky nových vozidel mají přicházet v tomtéž období. I když dokument nespecifikuje, jaká konkrétní technika se nakoupí, poměrně výmluvně je tento nákup ilustrován snímky Pandurů.

Rozhodl náčelník generálního štábu

Loni v létě ovšem nastal zlom. Jak Aktuálně.cz zrekonstruovalo na základě informací od několika důvěryhodných zdrojů, zhruba v polovině prázdnin proběhlo na generálním štábu důležité jednání. Z něj mělo vzejít rozhodnutí, že by se mělo ministerstvo podívat i po jiných kolových obrněncích a že Pandur nemusí být jedinou zvažovanou variantou.

I proto se loni začala na ministerstvu obrany připravovat analýza, která má resortu ukázat, jaká obrněná vozidla trh nabízí a jaké řešení je pro budoucí potřeby české armády ideální. „Studie proveditelnosti byla zadána armádou na základě rozhodnutí náčelníka generálního štábu. Je součástí dlouhodobé analýzy rozvoje pozemních sil v souladu s aktuálním bezpečnostním prostředím a predikcí budoucích hrozeb,“ reaguje Magdalena Dvořáková, mluvčí velení ozbrojených sil.

Zásadní informací ze studie je to, že vojsko si chce pořídit přes 250 nových obrněnců v celkově osmi verzích. To znamená kompletně nahradit dnes používané Pandury. Jde tedy nejen o obrněnce pro Jindřichův Hradec, ale o kompletní přezbrojení české „lehké brigády“, která dnes používá celkově 127 Pandurů. Podle dokumentu by už v roce 2028 chtělo mít vojsko osm nových vozidel ve Vyškově, kde by se s nimi měli začít učit jezdit řidiči.

Masivní dodávky se pak podle zjištění Aktuálně.cz mají dle nastíněného harmonogramu rozjet v roce 2029, kdy by do posádek v Žatci, v Táboře a v Jindřichově Hradci měly dorazit desítky obrněnců v bojové verzi. Dvořáková se však zatím nechce k časovému plánu vyjadřovat. „Tento aspekt bude součástí rozhodovacího a schvalovacího procesu po dokončení a analýze studie proveditelnosti,“ uvedla pouze.

Přepravitelnost v českých C-390? „Nepožadujeme“

Nová vozidla by dle představ ministerstva měla být vyzbrojena stejně jako Pandury 30milimetrovými kanony, kulometem i protitankovými řízenými střelami. Vojsko požaduje také aktivní ochranu obrněnců před útoky dronů nebo nepřátelskými naváděnými projektily.

Protože si vojáci u Pandurů dlouhodobě stěžují na dlouhé lhůty oprav a to, že je řada obrněnců kvůli nedostatku komponentů nepojízdných, studie od dodavatelů nových vozidel požaduje zajištění toho, že minimálně 85 procent obrněnců bude trvale provozuschopných. Zajímavostí jsou i mobilní týmy techniků, které by měly vojákům v případě poruchy přijet na pomoc.

Mluví se i o vzniku nového vojenského skladu v Čechách, v němž budou uloženy náhradní díly a bude z něj dobrá dopravní dostupnost do Žatce, Tábora i Jindřichova Hradce. V této souvislosti se jako vhodná lokalita zvažuje i vojenské letiště Líně u Plzně. 

Byť Česká republika před několika týdny podepsala nákup dvojice transportních letounů C-390 za necelých 14 miliard korun, k přepravě nových kolových obrněnců je využívat nechce. Takový požadavek totiž ve studii neuvádí. Proč? „Předpokládaná hmotnost budoucích kolových bojových vozidel může překročit maximální užitečné zatížení letounu C-390. Primárně se při přesunu jednotek vyzbrojených touto platformou počítá s jinými druhy přepravy – po vlastní ose či železniční,“ odpovídá Magdalena Dvořáková.

Pandur, Patria, Boxer a Stryker

Mluvčí dále popisuje, že tržní konzultace dosud proběhly s firmami Artec, Patria, Tatra Defence Vehicle a GDLS. To znamená, že ve hře jsou kromě finského vozidla AMV XP také Pandur Evo, jehož prototyp teprve čeká na premiéru, německo-nizozemský Boxer a původně kanadský Stryker. První tři jsou přitom obecně považovány za hlavní favority případné zakázky.

Před nedávnem některá média uváděla, že dalším zvažovaným obrněncem by měla být i švýcarská Piranha evropského koncernu GDELS. Nicméně s touto společností dosud ministerstvo prý konzultace nevede.

Už nyní je ovšem jasné to, že finální rozhodnutí o investici ve výši desítek miliard korun provede až příští vláda. Do voleb totiž výsledky analýzy nebudou.

„V září se předpokládá dokončení studie proveditelnosti pro platformu kolového bojového vozidla a její vyhodnocení z hlediska životního cyklu,“ vypočítává Dvořáková. Analýza pořízení dalších požadovaných verzí by pak měla být k dispozici až na konci letošního roku.

Netradiční crash test fabie a armádního panduru (4. 11. 2021)