Praha – Cena nafty v ČR za týden vzrostla o 5,79 koruny na průměrných 40,89 Kč za litr, přičemž jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. V porovnání s koncem února, kdy začala válka na Blízkém východě a zdražila kvůli tomu ropa na světových trzích, je tak průměrná cena dieselu u tuzemských čerpacích stanic o 7,79 Kč vyšší. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Analytici předpokládají další růst cen.

Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o něco méně. V současné době se benzin prodává v průměru za 37,18 Kč za litr, před týden byl o 2,50 koruny levnější a na konci února o 3,57 koruny levnější. Proti situaci před rokem je benzin nyní o 1,64 koruny na litru dražší a nafta je dražší o 5,89 Kč na litru.

Podle analytiků navíc vše nasvědčuje tomu, že ceny pohonných hmot porostou dále. „Cenový růst může v dalším týdnu opět přesáhnout několik korun na litr, přičemž riziko vyššího růstu zůstává na naftě. I pokud by se situace naopak uklidnila, nelze čekat rychle zlevňování,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Čerpací stanice podle něj do cen promítají kromě dosavadního růstu velkoobchodních cen i možné výpadky dodávek v případě dlouhodobého trvání konfliktu.

Další zdražování očekává také analytik Purple Trading Petr Lajsek. Upozornil, že dlouhodobý výhled je však nejistý. „Ceny ropy jsou aktuálně jako na houpačce,“ řekl. Nafta ovšem podle něj patrně vydrží delší dobu dražší než benzin, jelikož jde o poptávanější palivo.

Šéf Malcom Finance Jaroslav Ton připomněl úterní pokles cen ropy na trhu, který však podle něj zatím není návratem k normálu. „Neznamená, že problém zmizel, ale pouze to, že trh začal více věřit ve scénář rychlejší deeskalace,“ podotkl.

Izrael a USA 28. února letecky zaútočily na Írán, což prezident USA Donald Trump zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. V důsledku konfliktu cena ropy roste, severomořský Brent se dnes přechodně dostal i nad 100 dolarů za barel. Nafty je navíc na trhu už několik let nedostatek zejména kvůli výpadkům způsobeným útoky Ukrajinců na ruské rafinerie a kvůli západním sankcím na vývoz z Ruska.

Ceny paliv na čerpacích stanicích sleduje a srovnává s vývojem na burze i české ministerstvo financí, které dnes ČTK sdělilo, že se zatím neukazuje, že by prodejci zneužívali blízkovýchodní konflikt a nepřiměřeně zvyšovali marže pohonných hmot. Od pondělí začne plošně sbírat od prodejců údaje o maržích, a to i zpětně kvůli srovnání se situací před začátkem bojů v Íránu. Další kroky kvůli zdražování pohonných hmot ale úřad podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) nechystá.

Před zahájením útoku na Írán ceny paliv v Česku zhruba od začátku loňského prosince do poloviny ledna klesaly a poté mírně kolísaly. V den zahájení války, 28. února, byla průměrná cena benzinu v Česku 33,61 koruny za litr a nafty 33,10 koruny za litr.

V uplynulém týdnu se průměrná cena nafty u českých pump každý den zvýšila v rozmezí od šedesátníku do 1,25 koruny. Nárůst ceny benzinu byl od 15 do zhruba 60 haléřů.

Mezi regiony nejlevnější paliva natankují řidiči ve Zlínském kraji, kde je benzin v průměru za 36,71 Kč za litr a nafta za 40,45 Kč/l. Nejdražší paliva pak zůstávají v Praze. Benzin tam stojí průměrně 38,08 Kč/l a diesel 41,87 Kč za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 11. březnu 2026 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 37,18 40,89
Praha 38,08 41,87
Středočeský 37,36 41,10
Jihočeský 36,79 40,50
Plzeňský 37,72 41,17
Karlovarský 36,98 40,73
Ústecký 37,03 40,84
Liberecký 36,83 40,64
Královéhradecký 37,03 40,61
Pardubický 36,91 40,64
Vysočina 37,34 40,94
Jihomoravský 37,49 41,10
Olomoucký 37,24 40,83
Zlínský 36,71 40,45
Moravskoslezský 37,02 41,06

Zdroj: CCS

MF: Zatím se neukazuje plošné zvyšování marží u prodejců pohonných hmot

Zatím se neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konflikt na Blízkém východě k nepřiměřenému zvyšování marží. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo financí. Ministerstvo sleduje ceny a srovnává je s vývojem na burze. Od pondělí začne plošně sbírat od prodejců údaje o maržích, a to i zpětně kvůli srovnání se situací před začátkem bojů v Íránu.

„Ministerstvo financí však situaci monitoruje nepřetržitě již nyní prostřednictvím sledování cen na totemech čerpacích stanic a jejich porovnáváním s vývojem na burze. V této věci probíhá intenzivní komunikace se zástupci petroprůmyslu a zejména se společností Čepro,“ uvedl Stefan Fous z tiskového odboru ministerstva. „Aktuální data z tohoto průběžného monitoringu zatím nevykazují plošné zneužívání situace k nepřiměřenému navyšování marží,“ dodal.

K cenám pohonných hmot se vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes. „Musím říct, že někdy je až překvapivé, jak rychle ceny na benzinkách letí nahoru, když ropa zdraží. To jde skoro okamžitě. Když ale cena ropy klesá, tak pokles ceny u čerpacích stanic je o poznání pomalejší. Abych byl ale férový, tak ta data zatím neukázala, že by marže byly natolik nepřiměřené, aby stát mohl zasáhnout,“ potvrdil informace ministerstva i premiér.

Pokud by se podle Babiše ukázalo, že někdo situace zneužívá, stát má nástroj, jak zasáhnout. „Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů, jako je v krajním případě vydání cenového výměru o fixní výši marže. Smyslem není trestat podnikatele, ale ochránit spotřebitele před situací, kdy by se krize zneužívala k nepřiměřenému zdražování,“ řekl deníku.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už dříve oznámila, že od 16. března budou muset provozovatelé čerpacích stanic ministerstvu denně posílat údaje o cenách. Zároveň budou muset poskytnout i data o maržích za předchozí měsíc, aby bylo možné srovnat jejich vývoj se situací před začátkem konfliktu na Blízkém východě. „Podrobnější údaje z oficiálního sběru dat budeme mít k dispozici a budeme o nich informovat, jakmile proběhne jejich první vyhodnocení po zahájení sběru,“ uvedl dnes Fous.

Schillerová také tento týden uvedla, že další kroky kvůli zdražování pohonných hmot ministerstvo financí v současnosti nechystá. Opoziční ODS navrhla kvůli růstu cen ropy dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot. Podle ministryně by to ale znamenalo pouze výpadek příjmů státního rozpočtu a požadovaný účinek by to nepřineslo.

Babiš dnes zmínil, že v případě, že by konflikt na Blízkém východě trval delší dobu, vláda má připravené scénáře, jak v podobných situacích reagovat. „Já teď nebudu komentovat ta konkrétní opatření, ale občany mohu uklidnit, sledujeme to, a jsme připraveni reagovat na různé scénáře. Ale dočasné snížení DPH je samozřejmě jeden z možných nástrojů,“ podotkl.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.