Aktual.: 9.01.2025 10:32
Brno – Nádvoří Pražského hradu nejsou veřejným prostranstvím, potvrdil s konečnou platností Ústavní soud (ÚS). Odmítl stížnost muže, jenž chtěl v roce 2021 uspořádat demonstraci na náměstí U Svatého Jiří, což je prostor mezi svatovítskou katedrálou a svatojiřskou bazilikou. Pořadatelé shromáždění v hradním areálu potřebují souhlas Správy Pražského hradu. Usnesení je nově zpřístupněné v databázi soudu.
Podle stížnosti verdikt porušuje právo na pokojné shromažďování. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu. „Shledaly-li správní soudy a před nimi již správní orgány, že náměstí U Svatého Jiří není svou povahou veřejným prostranstvím, je taková interpretace a aplikace definice veřejného prostranství v souladu s judikaturou ÚS,“ stojí v usnesení.
Justice se problematikou zabývala na podnět Vojtěcha Razimy z obecně prospěšné společnosti Kverulant, která v prezidentské éře Miloše Zemana usilovala o plné otevření Hradu veřejnosti. Když se společnost v roce 2021 rozhodla uspořádat v areálu Hradu shromáždění, začal situaci řešit Městský soud v Praze.
Dospěl k závěru, že uzavření nemá oporu v zákoně, že Hrad je historicky veřejné prostranství a že pořadatelé shromáždění nemusejí žádat hradní správu o souhlas. Následovaly kasační stížnosti ministerstva vnitra a Správy Pražského hradu, na jejichž základě Nejvyšší správní soud (NSS) původní rozhodnutí zrušil, ovšem jen z procesních důvodů. Pochybení spočívalo v tom, že městský soud nepřizval do řízení hradní správu.
Napodruhé už městský soud žalobu zamítl. NSS sice některé jeho dílčí závěry korigoval, jinak ale verdikt potvrdil. V obsáhlém rozhodnutí se zabýval definičními znaky veřejného prostranství a dospěl k závěru, že v případě Hradu nejsou všechny naplněné. Jde o přesně vymezený a ohraničený prostor, kde sídlí český prezident. Primárním účelem Hradu je tvořit zázemí pro výkon jeho funkce. Tím pádem jde také o chráněný prostor, kde je nutné dodržovat pravidla, a nikoliv místo přístupné každému bez omezení, jako jsou ostatní náměstí ve městě.
NSS zdůraznil, že vnímá významnou symboliku Pražského hradu. „Ta přirozeně může svádět k dojmu, že areál Pražského hradu je (přinejmenším zčásti) vnímán veřejností jako veřejné prostranství. Není tomu ovšem tak, neboť se jedná toliko o ‚zpřístupněné prostranství‘,“ uvedl NSS.
„Kverulant je přesvědčený demokrat a republikán a z usnesení ÚS je smutný,“ uvedl Razima na síti LinkedIn. „Jediné, co mu zbývá, je apelovat na zákonodárce, aby přijali zákon, který explicitně stanoví, že areál Pražského hradu veřejným prostranstvím je. Proto již v tomto smyslu odeslal všem poslancům a senátorům dopis,“ doplnil Razima.
Kontroly na vstupech do areálu Pražského hradu byly zavedeny v roce 2016 za tehdejšího prezidenta Zemana. Hrad je tehdy hájil potřebou zajistit bezpečí turistů. Po nástupu prezidenta Petra Pavla policie odstranila většinu bezpečnostních rámů a přestala plošně kontrolovat návštěvníky. Zůstaly namátkové kontroly a dřevěné přístřešky s jedním rámem u každého vchodu. Správa Pražského hradu a pražský Institut plánování a rozvoje momentálně usilují o novou podobu kontrolních stanovišť.