
Cenu Františka Kriegla Nadace Charty 77 za občanskou statečnost letos získala romská aktivistka a sociální pracovnice Elena Gorolová. Porota ji ocenila za osobní i profesní přínos v boji za odškodnění obětí protiprávních a tajných sterilizací. Vyzdvihla především její dlouhodobou snahu a také odvahu, se kterou téma otevřela, i následný boj za odškodnění obětí protiprávního jednání státních zdravotnických zařízení. Gorolová cenu převzala ve čtvrtek.
„Musela zapojit nejen sílu a odhodlání tento boj se všemi zúčastněnými složkami státního aparátu vést, ale musela vložit do svého úsilí i notnou dávku osobní odvahy a kuráže, neboť téma reprodukční schopnosti romských žen je dosud v romských komunitách velmi zásadní a na druhou stranu debata o něm je tabuizována,“ popsala předsedkyně poroty Saša Uhlová.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy.
Sama Gorolová je jednou z postižených. O to přínosnější je podle Uhlové její hrdinství. Předsedkyně poroty ocenila to, že se dokázala vyrovnat s osobní ztrátou a postavit se do čela boje ostatních stovek až tisíců poškozených žen i romských rodin.
„Boj trvá“
„Ten boj trval dlouho a ještě nadále trvá a já bych chtěla hlavně poděkovat všem ženám, že to vydržely tak dlouho,“ prohlásila Gorolová. Popřála ženám, kterým patří odškodnění, aby ho dostaly. Podle ní je ještě mnoho žádostí na ministerstvu zdravotnictví, kdy poškozené na odškodnění stále čekají.
Cenu Františka Kriegla uděluje nadace od roku 1987. Vyhlašuje se každoročně 10. dubna, kdy se politik František Kriegel v roce 1908 narodil. Od roku 1990 se cena udílí za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika. Oceňováni jsou jedinci, kteří riskují vlastní postavení, kariéru a často i život, aby prosadili názory a cíle, jež odpovídají humanistickým ideálům, demokracii a lidským právům a jež oni považují za správné.
František Kriegel byl jedním z nejvýznamnějších politiků pražského jara 1968 a jediným z československých politiků, který po odvlečení do Moskvy odmítl v Kremlu podepsat moskevský diktát. K dosavadním laureátům ceny patří třeba Jaroslav Šabata, Petr Pithart, Karel Kryl, Josef Vavroušek, Stanislav Milota nebo Radek Banga. Loni cenu získal slovenský spisovatel a publicista Martin Milan Šimečka. Seznam dosavadních laureátů je na stránkách Nadace Charty 77.