Aktual.: 28.11.2024 09:40
Kyjev – Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Toto místo je jednou ze zastávek pro západní turisty, kteří hledají vzrušení a přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. Podobné zájezdy jsou sice zatím okrajovou záležitostí, ale jejich počet roste, píše agentura AFP.
Ruští vojáci, kteří obsadili toto předměstí Kyjeva na začátku invaze, se ho pokoušeli přejít a pochodovat směrem k hlavnímu městu, vysvětluje průvodce Oleksij Gorjačev (33) a ukazuje na ruiny odstřeleného mostu.
„Ve válečné zóně jsem poprvé!“ říká Blasco Ventas a jako uhranutý hledí na most. Španěl si vybral turistický zájezd do Kyjevské oblasti. Hlavní město je sice stovky kilometrů od hlavní bojové fronty, ale téměř denně na něj útočí ruské bezpilotní letouny a rakety. „Trochu se bojím, nebudu vám lhát, ve válečné zóně nikdy nevíte,“ dodává.
Tmavovlasý muž s mladistvými rysy musel nejprve překonat nesouhlas svých blízkých s cestou, pak následoval let do Moldavska a nakonec 18hodinová cesta lůžkovým vlakem. Po mostě navštíví hřbitov ohořelých aut a poté Boroďjanku, město zdevastované na začátku ruské invaze.
Počítačový inženýr Blasco Ventas každou etapu své cesty filmuje, neboť se chce stát influencerem. Své záběry sdílí na kanále na YouTube, kde ho sleduje 115.000 lidí. Podobně už takto zprostředkoval své zážitky z „nejstrašnější psychiatrické léčebny“ ve Spojených státech nebo „nejnebezpečnější hranice“ na světě mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou.
Poznání jako očkování
Na Ukrajině nabízí tento typ zájezdu asi deset společností; je to okrajový, ale rostoucí fenomén. Nabízené okruhy se řadí k takzvanému temnému turismu, který nabízí návštěvy míst spojených s tragickými událostmi. Před invazí navštěvovaly desetitisíce lidí ročně černobylskou zónu, místo jaderné katastrofy z roku 1986, nyní kvůli válce uzavřené pro veřejnost.
Ty, kdo to považují za morbidní nebo nemorální, Blasco Ventas ujišťuje, že jedná vždy s respektem.
Jeho cestu zorganizovala společnost War Tours, která uvádí, že jejích služeb od ledna využilo asi 30 klientů, převážně z Evropy a z Ameriky. Po příjezdu do země za turistický okruh zaplatí mezi 150 a 250 eury (3800 až 6300 Kč). Část výtěžku je věnována armádě. Projekt „není otázkou peněz, ale udržování paměti“, ujišťuje jeho spoluzakladatel Dmytro Nykyforov.
Manažer další podobné společnosti Capital Tours Kiev Svitozar Mojsejev potvrzuje, že příjmy z podniku jsou minimální. Ukazovat škody cizincům je podle něj jako „očkování, aby se už nic podobného nikdy nestalo“.
Příliš pohodlný život
Většina podobných zájezdů se soustředí na Kyjev a jeho okolí, kde leží také Irpiň a Buča, místo masakru civilistů na jaře 2022 připisovaného Rusku. Některé společnosti se však stále více přibližují frontě. Jedna z nich dokonce při honbě za senzací nabízí vícedenní zájezd po jižní Ukrajině, který stojí až 3300 eur (83.000 Kč).
Jedník z těch, kterým Kyjev nestačil, je i Američan Nick Tan, který pracuje pro technologickou firmu v New Yorku. V červenci jel do Charkova na severovýchodě Ukrajiny, který neustále čelí ostřelování a leží asi 20 kilometrů od fronty.
„Musel jsem tu válku vidět na vlastní oči,“ vysvětlil své rozhodnutí 34letý muž otrávený příběhy o hrdinských bitvách v hollywoodských filmech. Chtěl dokonce jet ještě blíž k frontě, ale jeho průvodce to odmítl.
Amatérský fotograf se chtěl setkat s Ukrajinci a sdílet jejich příběhy na instagramu. Ale také si chtěl „něco dokázat“, protože život na Západě mu připadá „příliš pohodlný“. „Vyhledávám silné zážitky,“ přiznává Tan s tím, že už skákal s padákem a účastnil se rave party. Takové zážitky už mu ale nestačily, a dalším krokem proto byla cesta do válečné oblasti.
Vidět náš smutek
Obyvatel Irpině Ruslan Savčuk tuto honbu za vzrušením nechápe, ale neuráží ho.
„Nedávno spadl výbušný dron Šáhed asi 300 metrů od mého domu, takže netoužím po podobných zážitcích. Ale pokud to někdo ve svém životě chce, je to jeho právo,“ říká Savčuk. Jako dobrý důvod tento padesátník vidí i to, že by cestovatelé mohli do těchto míst přinést zisky. Savčuk je filmový producent a radí městu Irpiň se strategií vůči turistům, neboť „i tak složité téma jako válka může přinést něco dobrého“.
Úřednice v Irpini a někdejší místostarostka Buči Mychajlyna Skoryk-Škarivská poznamenává, že někteří obyvatelé to považují za „peníze potřísněné krví“ a ne vždy chápou, proč se cizinci chodí koukat na jejich smutek. Negativní reakce jsou ale podle ní v menšině a pro mnoho místních jsou tito turisté jen součástí nové ukrajinské reality.
Okruhy po památnících
Prezidentka Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Mariana Oleskivová uznává, že tento typ cestovního ruchu otevírá mnoho etických otázek. Poptávka po takových cestách ale podle ní nevyhnutelně poroste. Její agentura proto připravuje specifická školení pro průvodce a okruhy po památnících v Kyjevě a okolí.
Invaze sice srazila cestovní ruch na kolena, ale letos by měl sektor překročit úroveň z předválečného roku 2021, kdy se ale svět potýkal s pandemií covidu-19, míní Oleskivová. Cestovní ruch teď stojí zejména na domácím turismu, neboť ukrajinští muži v odvodovém věku až na výjimky nesmí opustit zemi kvůli stannému právu.
Na Ukrajinu loni podle Oleskivové přijely čtyři miliony zahraničních turistů, dvakrát více než v roce 2022. Většina jich přijela z profesních důvodů.
Země se také připravuje na poválečné období, podepisuje propagační smlouvy se skupinami jako Airbnb nebo TripAdvisor.
„Válka přitáhla k Ukrajině velkou pozornost. Naše značka je proto silnější, každý teď zná naši zemi,“ říká Oleskivová.
